Vítězslav Hálek, Karlovo náměstí (Nové Město)

Vítězslav Hálek je považován spolu s Janem Nerudou za zakladatele moderní české poezie. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Věnoval se novinářské a literární činnosti. Redigoval almanach Máj, byl redaktorem Národních listů a časopisu Lumír. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Spolu s Janem Nerudou se podílel na vydávání časopisu Květy. Jeho dramatem Král Vukašín zahajovalo v r. 1862 svou činnost Prozatímní divadlo. Byl mnohostranně činný jako novinář, fejetonista, povídkář i dramatik. V jeho poezii je převažující optimismus, patrně jako výsledek celoživotně šťastného vztahu s Dorotkou Horáčkovou, s níž se oženil v roce 1865.

Byl členem Umělecké besedy, která nechala na Karlově náměstí umístit jeho pomník, který je zdejším nejstarším pomníkem. Je umístěn před průčelím Novoměstské radnice a jeho autorem je Bohuslav Schnirch, který jej vytvořil v letech 1880–1881.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Přiřazování - literatura, básníci (1)

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Sochař Bohuslav Schnirch (1845–1901) byl dlouholetý předseda výtvarného odboru Umělecké besedy, aktivní sokol a přesvědčený vlastenec. Pocházel z významné rodiny pražských stavitelů. Učil se v kamenické dílně ve Štýrském Hradci, poté studoval na vídeňské Akademii, v Mnichově a Římě. V roce 1873 se vrátil do Čech. Od r. 1873 pracoval na výzdobě Národního divadla, Rudolfina, Národního muzea, Zemské banky a Pražské městské pojišťovny. Vytvořil jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Bydlel v  Mikovcově ulici č.p. 548/5 na Královských Vinohradech v domě, který mu navrhl Antonín Wiehl a sám Bohuslav Schnirch si zpracoval návrhy sgrafit a vlysu.

Slavnostní odhalení Hálkova pomníku proběhlo 14. května 1882. Bronzová busta básníka je umístěna nad kašnou se lví hlavou jako chrličem. Na lyře pod bustou se nachází vavřínový věnec, po stranách jsou umístěny alegorie Komedie a Tragédie. Po stranách zdobí kašnu odpočívadla ozdobená sfingami.

Básníkovým jménem byla nazvána vinohradská ulice, nynější Londýnská. Na území současné Prahy bychom tehdy těch Hálkových ulic našli dalších dvacet. Londýnská se jmenovala nejprve Tunelová od roku 1875 do roku 1884. Hálkova v letech 1884 až 1926. Pak byla pojmenována podle Dohody (stejně jako náměstí Míru) Londýnská, za války se jmenovala Mnichovská a po válce do dnešních dnů se jmenuje opět Londýnská.