Otakar Španiel: František Ondříček, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 5-44 (Vyšehrad)

Otakar Španiel se učil na odborné škole rytecké v Jablonci nad Nisou a v letech 1899-1901 na medailérské škole vídeňské akademie u profesora Josefa Tautenhayna. V letech 1902-1904 byl žákem Akademie výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka a svá studia zakončil v Paříži u Alexandre Charpentiera. V roce 1917 byl jmenován profesorem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a o dva roky později profesorem Akademie výtvarných umění. Od roku 1927 se stal členem České akademie věd a umění.  V letech 1902-1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a v roce 1919 byl jeho předsedou.

Za nacistické okupace byl vězněn v koncentračním táboře; jeho bratr, čs. generál Oldřich Španiel, odešel po okupaci do zahraničí a v letech 1944 až 1946 byl přednostou vojenské kanceláře prezidenta Beneše. Jeho syn Ivan Španiel bojoval za druhé světové války proti Němcům na západní frontě, kde v šestadvaceti letech padnul. Otakar Španiel se po vzniku Československa stal takřka oficiálním sochařem. Vynikl svými reliéfy, portrétními bustami, vytvářel pomníky, zhotovil západní dveře katedrály sv. Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha. Byl autorem československých mincí a medailí.

Jeden z nejproslulejších českých i světových houslistů František Ondříček studoval na pražské a pařížské konzervatoři a v dalších francouzských městech. Od té doby podnikal neustále koncertní cesty po Evropě, Rusku a Severní Americe. Například v sezóně 1895/1986 absolvoval sedmdesát koncertů. Základem jeho koncertů byly Bachovy skladby pro sólové housle, Beethovenovy houslové sonáty a nejslavnější světové houslové koncerty. V roce 1888 byl jmenován císařsko-královským komorním virtuosem, jako první houslista své doby. Od roku 1909 byl profesorem, později ředitelem školy na Nové vídeňské konzervatoři. V roce 1885 se oženil s pěvkyní Annou Hlaváčkovou. Po vzniku Československa se Ondříček vrátil do Prahy a stal se profesorem mistrovské školy pražské konzervatoře. Po smrti manželky Anny se v roce 1919 oženil podruhé, tentokrát se svou žačkou Ellou Stillerovou. František Ondříček zahynul při automobilové nehodě v Itálii. Toho osudného dne jej doprovázela i manželka Ella. Ta jej přežila jen o tři týdny, aniž se dozvěděla, že je František Ondříček mrtev. Oba jsou pochováni na Vyšehradském hřbitově.