Fragmenty reliéfů lvů, Vestibul stanice metra I. P. Pavlova (Vinohrady)

Na místech dnešního náměstí I. P. Pavlova při ústí Ječné ulice se nacházela Brána sv. Jana. Pojmenována byla podle kostelíku sv. Jana ve vsi Bojiště, kterou upomíná název ulice Na Bojišti. Později se bráně říkalo Svinská, neboť se v jejím okolí konaly trhy s vepři. Během barokní přestavby pražského opevnění byla brána zavřena a sloužila jen pro pěší a místo Svinské brány používaly povozy velkou Koňskou bránu v místě dnešního Národního muzea. Od té doby se bráně říkalo Slepá brána. V roce 1648 se o tuto bránu sváděl litý boj, při kterém se vyznamenal novoměstský měšťan Jiří Smrčka, zvaný též Čížek. Byl hejtmanem setniny řemeslníků a dělníků. Bránu nechal zatarasit a opevnit dělem, které dal ulít za své peníze. Střelbou a častými výpady způsobil nepříteli značné škody, za což byl posléze povýšen do šlechtického stavu a psal se Zeissl z Zeisslberku.

Na sklonku 19. století (1897) byly hradby zbořeny a místo nich založeno současné náměstí I. P. Pavlova (tehdy Komenského).

Stavba prvního úseku metra, tehdy ještě jako podpovrchové tramvaje, se rozběhla již v roce 1966. Po změně plánů, kdy padlo rozhodnutí budovat metro, byla v roce 1968 z firmy Vodní stavby vyčleněna samostatná firma Metrostav. A byli to právě zaměstnanci Metrostavu, kteří při výkopových pracích v  Jugoslávské ulici našli fragmenty výzdoby jižního bastionu někdejšího opevnění. Odborné konzervace reliéfů se ujali J. Vitvar, V. Hlavatý, A. Viškovská a M. Vajchrt. Metro na trase C bylo slavnostně otevřeno 9. května 1974 a reliéfy lvů od té doby zdobí stěnu vestibulu metra.