Hlavní záložky

ÚSD AV ČR
Katastrální území

Název: Symbolický hrob kněží, řeholníků a řeholnic

Umístění: Vyšehradský hřbitov

Autor: Tomáš Šantavý, Božena Svátková

Provedení: kámen, kovaný kříž

Rok instalace: 2003

Adresa
Vyšehradský hřbitov
Praha 2
Česká republika
50° 3' 51.912" N, 14° 25' 5.682" E
Sdílet
ÚSD AV ČR

Symbolický hrob kněží, řeholníků a řeholnic (Vyšehrad)

Symbolický hrob - památník obětem nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků na Vyšehradském hřbitově u  baziliky sv. Petra a Pavla

Jednoduchý kamenný pomník s kovaným barokním křížem je připomínkou těch z řad kněží, řeholnic a řeholníků, kteří pro dobro, pravdu a lásku neváhali obětovat své zdraví, svobodu i svůj život. Byl odhalen 21. března 2003 na Vyšehradském hřbitově. Následnou mši celebroval v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk spolu s dalšími biskupy českých a moravských diecézí a se zástupci řeholních řádů a kongregací.  Autory památníku jsou architekti Tomáš Šantavý a Božena Svátková.

V noci ze 13. na 14. dubna a z 27. na 28. dubna 1950 bylo Státní bezpečností a Státním úřadem pro věci církevní v rámci tzv. akce K (kláštery) obsazeno téměř 150 klášterů a řeholních domů. Řeholníci byli převezeni do tzv. centralizačních klášterů v Bohosudově, Broumově, Hejnicích, Králíkách a Oseku, představitelé řádů a režimu nejvíc nepohodlní řeholníci pak do internace v klášteře v Želivi. Stát kláštery jako centra řeholního života zrušil a majetek řádů zabavil. Část řeholníků byla na podzim povolána k výkonu povinné vojenské služby u pomocných technických praporů. Od července do září 1950, v rámci tzv. akce Ř (řeholnice), stihl obdobný osud i ženské řehole. Část řeholnic byla „centralizována“ v Bohosudově, Broumově, dále v řeholních domech v Bílé Voděči v Hradci nad Moravicí, představené byly internovány v Hejnicích, část řeholnic byla nasazena na práci, často v pohraničí, u zbývajících byl zaveden přísný dozor. Vzhledem k nezastupitelné roli řeholnic ve zdravotnictví a sociální péči plánoval režim přistoupit ke zrušení ženských řeholí, které již nesměly přijímat nové členky, až v polovině roku 1953, v rámci nakonec odvolané tzv. akce B. Řeholníci a řeholnice v internačních a centralizačních střediscích podléhali nucenému pracovnímu režimu, nejčastěji v zemědělství či lehkém průmyslu, řeholnice také v textilním průmyslu. V roce 1954 stát nezákonnou internaci oficiálně zrušil, nicméně faktické propouštění se někde zdržovalo až do konce 50. let. Některé „centralizační“ kláštery byly následně přeměněny v charitní domy.

Represe mužských řeholních řádů předznamenal vykonstruovaný monstrproces, do jehož čela byl postaven opat kláštera v Nové Říši Augustin Machalka (1906–1996), zatčený spolu s opatem želivského kláštera Vítem Tajovským (1912–1999) na přelomu ledna a února 1950 v souvislosti s vyšetřováním tzv. číhošťského zázraku. Deset představitelů nejvýznamnějších řádů (premonstrátů, jezuitů, františkánů, dominikánů a redemptoristů) bylo před tzv. organizovanou veřejností obviňováno, na základě podstrčených „důkazů“, ze shromažďování zbraní a plánování ozbrojeného povstání a 5. dubna 1950 Státním soudem odsouzeno za vlastizradu k dlouholetým trestům.

NÁPIS: PAMÁTCE / KNĚŽÍ / ŘEHOLNÍKŮ / A ŘEHOLNIC, / OBĚTI / NACISMU / A KOMUNISMU / JÁ JSEM VZKŘÍŠENÍ A ŽIVOT. / KDO VĚŘÍ VE MNĚ, I KDYBY UMŘEL, / BUDE ŽÍT. / EVANGELIUM SVATÉHO JANA 11, 25 //

Zdroj: Pamětní místa na komunistický režim, ÚSD AV ČR

Katastrální území

Název: Symbolický hrob kněží, řeholníků a řeholnic

Umístění: Vyšehradský hřbitov

Autor: Tomáš Šantavý, Božena Svátková

Provedení: kámen, kovaný kříž

Rok instalace: 2003

Adresa
Vyšehradský hřbitov
Praha 2
Česká republika
50° 3' 51.912" N, 14° 25' 5.682" E
Galerie: 
Datum poslední aktualizace: 26.6.2019 21:59
Datum vytvoření: 26.6.2019 21:44