Soběslav Sobek a Marie Sobková, Italská č.p. 36/25 (Vinohrady)

Soběslav Sobek po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kterou zakončil v roce 1924, se stal lékařem se specializací na plicní choroby. Profese jej časem zavedla do Vysokých Tater. V lednu 1936 byl jmenován prvním ředitelem plicního sanatoria Svazu nemocenských pojišťoven ve Vyšných Hágách. Stavba rozsáhlého areálu trvala sedm let, dokončena byla v roce 1941, ale toho se už Sobkovi nedočkali, protože po zániku Československa museli Slovensko opustit.

Od 1. ledna 1940 bydleli v Italské ulici 25. Hned po okupaci se doc. Sobek zapojil do aktivního boje proti okupantům. Při atentátu na Heydricha vržená bomba poranila Janu Kubišovi obličej a oko. MUDr. Sobek požádal o pomoc oční lékařku Miladu Frantovou, která Kubišovi poskytla odborné ošetření.

Manželé Sobkovi byli zatčeni 7. července 1942. Dne 29. září 1942 byli odsouzeni k smrti a dne 24. října 1942 popraveni. Popravena byla rovněž MUDr. Milada Frantová.

V Italské ulici jim byla díky městské části Praha 2 odhalena pamětní deska. Jména manželů Sobkových jsou rovněž uvedena i na pomníku  umístěném na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde jsou uvedeni spolupracovníci parašutistů a jejich rodinní příslušníci, popravení v koncentračním táboře Mauthausen