Bedřich Stefan

Bedřich Stefan se narodil 9. prosince 1896 v Divišově, dnes Italské ulici čp. 209/17 na Královských Vinohradech do rodiny úředníka státních drah Bedřicha Stefana a jeho manželky Marie, rozené Havlenové a pokřtili jej jako Bedřicha Josefa Jana. V letech 1911 až 1914 se učil v Praze štukatérem a navštěvoval večerní kursy kreslení na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kde patřil k žákům profesora Luďka Wurzla. Roku 1914 jej přijali ke studiu u profesora Josefa Drahoňovského a Bohumila Kafky a po přerušení v letech 1917 – 1919, způsobené vojenskou službou, požádal prof. Otakara Španiela, aby mohl dokončit studia v jeho ateliéru.

V letech 1919 až 1923 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy a po absolvování studia se stal roku 1924 pomocníkem Otto Gutfreunda. Obdržel roční stipendium francouzské vlády a v letech 1925 až 1926 navštěvoval v Paříži kursy aktu v Grande Chaumiére a několik měsíců pracoval jako kreslič v ateliéru Le Corbusiera. Do Paříže se vracel během třicátých let 20. století let každoročně. Roku 1940 si postavil společně s kameníkem Martínkem ateliér na pozemku č. 25 v tehdejší Praze XIII. Nacházel se ve skupině nouzových domků z meziválečného období nedaleko Bohdalce

Z jeho bohatého díla lze uvést některé nejvýznamnější artefakty. Jedná se o reliéfy pro průčelí Právnické fakulty Univerzity Karlovy na Starém Městě pražském (1928), reliéf Úvěr na fasádě bývalé Městské spořitelny v Benešově z roku 1932, Křížovou cestu v kostele sv. Václava ve Vršovicích, pocházející z let 1930 až 1933. vlys pro průčelí Ředitelství drah v Hradci Králové (1933) i reliéf pro interiér pojišťovny Lípa v Praze z roku 1936 ,

Na Královských Vinohradech se též nachází několik jeho realizací. Socha sv. Václava zdobí průčelí nájemního domu s obchody v  Anglické ulici čp. 242/16, postaveného v letech 1934 až 1935. Jeho tvorbu nalezneme též na kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, ovšem v MČ Praha 3 na nám. Jiřího z Poděbrad. Nad vstupem do chrámu jsou umístěny tyto postavy – Dobrý pastýř (1950), Orantka (1971) a Madona, osazená až roku 1983. Pod varhanní kruchtou stojí žulová socha sv. Kryštofa z roku 1947.

V poválečné době dále vznikla tato díla: vysoký pískovcový reliéf pro průčelí kulturního domu v Příbrami (1956–1958), Žena s růží v Památníku Lidice z roku 1959, Matka s dítětem v Památníku Lidice (1965), Medvídek v Litvínovské ulici na pražském Proseku (1970) nebo Setkání u studně při Evropské třídě v pražských Dejvicích z roku 1972. Až roku 2010 došlo k umístění postavy sv. Václava na spodní část věže vršovického kostela, zasvěcenému tomuto českému patronovi. Sochu vytvořil Jan Roith podle Stefanova návrhu z roku 1929.

Od roku 1946 do roku 1958 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde u něj studovali například Václav Frydecký nebo Jiří Seifert.

Bedřich Stefan poprvé vystavoval roku 1922 se skupinou Devětsil a od roku 1930 se  Spolkem výtvarných umělců Mánes, ale první samostatnou výstavu měl až roku 1980 v Národní galerii. Jeho komorní plastiky vystavila roku 2001 Galerie Millenium v Praze.

Dne 28. listopadu 1942 se v Prostějově oženil se sochařkou Hanou Wichterlovou (1903—1990). Bedřich Stefan zemřel 31. března 1982 v Praze.