Anna Fričová Kavalírová (Vinohrady)

Otec Anny Kavalírové byl zakladatel sklárny Kavalier v Sázavě František Kavalír (1796-1853). Ani její matka Antonie neměla ke sklářským hutím daleko. Narodila se v Těchobuzi v roce 1804 v dřevěném domě obývaném osmi sklářskými rodinami. V Těchobuzi se narodila i Anna Kavalírová. Po ostředecké vesnické škole navštěvovala Vyšší dívčí školu u Anglických panen v Praze a zůstala tam pak celá léta jako hospodyně a pěstounka svých bratří, kteří v Praze postupně vystudovali. V letech 1850-1854 Anna Kavalírová několikrát navštívila svého bratra Františka, který byl za svou revoluční činnost v roce 1848 vězněn v hradčanské věznici a následně v žaláři v Komárně. Zde poznala a vášnivě se zamilovala do studentského předáka a revolucionáře Josefa Václava Friče. Po amnestii se za něj provdala v roce 1854. Sdílela pak s ním věrně a oddaně jeho těžký osud. V letech 1860 až 1867 svého muže doprovodila i do exilu a žila s ním v Paříži. Na následky internace Anna ztratila první děti. Syn Ludvík se narodil i zemřel v roce 1856 a dceru Martu stihl stejný osud o rok později. Z Paříže se vrátila s dalšími dvěma syny, Josefem Janem (1861-1945) a Janem Ludvíkem (1863-1897) a dcerou Boženou. Děti vychovávala sama nejdříve v Sázavě a později v Praze, a to až do manželova příjezdu z emigrace v roce 1880.

V době svého pražského pobytu se Anna stýkala s celou řadou mladých žurnalistů, básníků a spisovatelů, například s Adolfem Hejdukem, či Janem Nerudou. Sama byla literárně činná pod pseudonymem Anna Sázavská. Psala lyrické básně a povídky. Dožila se vědeckých a podnikatelských úspěchů svých synů Josefa a Jana, kteří založili a úspěšně vedli továrnu na vědecké a mechanické přístroje v  Americké ulici na Vinohradech.