Marie Janků Sandtnerová (Nové Město)

Odborná učitelka a autorka řady kuchařských knížek se narodila pražskému měšťanovi Otto Sandtnerovi, litografovi a majiteli kamenosochařské firmy, a matce Josefě, dceři krejčovského mistra Františka Novoveského. Marie vyrůstala se dvěma sourozenci ve Šlikově paláci na rohu Národní třídy (tehdy Ferdinandovy) a Spálené ulice. Odtud se několikrát stěhovali a v roce 1914 se usadili v  domě U Pěti králů ve Vyšehradské ulici čp. 415/9. V té době tu také provozovala svůj první salon o pět let starší módní návrhářka Hana Podolská , takže se jistě obě mladé ženy znaly. Marie absolvovala Městskou vyšší dívčí školu a kuchařskou a hospodyňskou školu a další odborné vzdělání získala na učitelském ústavu v Brně (škola Vesna) a v kurzu účetnictví.

Po studiích začala učit na Městské dívčí průmyslové škole v Praze II vaření a vedení domácnosti. Právě na přání svých žákyň sepsala Knihu rozpočtů a kuchařských předpisů, která poprvé vyšla v roce 1924 a jen během následujících dvanácti let se dočkala dalších deseti vydání. Této kuchařce, kterou nalezneme ve většině českých domácností, se říká podle její autorky Sandtnerka. Rok po ní vydala další úspěšnou příručku, tentokrát sladkou, Cukrovinky a pamlsky na vánoční stoleček. V roce 1926 podnikla studijní cestu do Francie a její výsledky zúročila v knize Francouzská kuchyně – pro zpestření jídelního lístku českých hospodyněk.

Provdala se až po čtyřicítce  v roce 1927 za poštovního tajemníka Františka Janků. Do roku 1936 bydleli ještě ve Vyšehradské ulici, ale pak se přestěhovali do domu v Řevnicích. Tady se Marii velmi zalíbilo, a hlavně měla možnost vybudovat si přímo v domě kromě klasické domácí kuchyně tzv. laboratoř, vybavenou moderními spotřebiči, v níž se věnovala kulinářskému umění a experimentům. Mohla přitom využívat i vlastních výpěstků z ovocného sadu, zeleninové zahrady a malého hospodářství, kde chovala drůbež. Tehdy ji oslovil reklamní inženýr Miroslav Sutnar, který zrovna propagoval přípravek do marmelád Petosu, aby ji vyzkoušela. Vzápětí ji požádal o několik receptů s použitím Petosy a ty pak byly zdarma k dostání u lahůdkářů. Zájem o přípravek i o kuchařky paní Sandtnerové prudce stoupl. Za války se odmlčela a po ní sice měla velké plány, ale postupující nemoc ji v jejich realizaci už zabránila.