Adolf Krössing (Nové Město)

Adolf Krössing se narodil do dobře situované patricijské rodiny. Vyrůstal v  Ječné ulici, otec František byl vrchní inspektor Vzájemné pojišťovací banky a chtěl, aby syn studoval práva. Jenže hudebně nadaného Adolfa lákal svět divadla, a tak chodil na hodiny zpěvu a od otevření Národního divadla v Praze působil na naší první scéně, kde se objevil více než 4000 krát.

Již v roce 1870 získal svou osudovou roli – postavu Vaška ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta. Ihned zaujal samotného Bedřicha Smetanu – ani ne tak hlasem, jako celkovým smyslem pro humor a jevištní improvizaci. Od té chvíle ho zpíval více než šestsetkrát jako jediný představitel této postavy až do svého odchodu do důchodu v roce 1914. Krössinga si zamiloval i Antonín Dvořák a figuru učitele Bendy v Jakobínovi napsal přímo pro něj. Zpíval jej od premiéry bez alternace celkem v třiašedesáti představeních. Totéž platí i o Hajném v Rusalce, v němž vystoupil téměř stokrát. Obecenstvo Krössinga milovalo a sjíždělo se na pražská představení vlaky z celé republiky. Jako pěvec evropského formátu zpíval v roce 1888 v české premiéře opery Evžen Oněgin pod taktovkou samotného autora P. I. Čajkovského.

Uplatnil se i v operetě, působil také jako režisér (realizoval např. první provedení opery Z. Fibicha Šárka a první inscenace Kovařovicových Psohlavců a Foerstrovy Evy). Celkem nastudoval na 50 oper a operet. Jeho obliba v operním souboru se dala srovnávat s oblibou Jindřicha Mošny v činohře. Ostatně oběma umělcům byl v roce 1906 udělen rytířský řád Františka Josefa I. V letech 1906-67 natočil árie z oper Hugenoti, Evžen Oněgin a Prodaná nevěsta na gramofonové desky a ještě v roce 1930, kdy mu bylo 82 let, na desku nazpíval árii Vaška.

Objevil se dokonce v pěti němých filmech – v Prodané nevěstě (1913), která se točila na přírodním jevišti v pražské Šárce, Legionářích, Písni života, Vdavkách Nanynky Kulichovy či Svéhlavičce.

Dne 19. května 1877 se Krössing oženil s Františkou Škopkovou a měli spolu dvě děti. Dcera Adina se později vdala za detektiva Zdeňka Pflanzera z legendární Čtyřky v pražské Bartolomějské ulici, syn Viktor se stal vrchním účetním smíchovského pivovaru. Krössing dodržoval své neměnné rituály, zvlášť po odchodu do penze. Ze svého bytu v  Trojické ulici čp. 386/1 odcházel k oblíbené lavičce na nábřeží naproti Národnímu divadlu, kterou úředníci z magistrátu ještě za jeho života označili tabulkou s jeho jménem. Obzvlášť rád měl procházky na Žofín. Říkal, že nepotřebuje odjíždět na letní byt, když je v Praze tak krásně. Před čtvrtou hodinou odpolední už usedal do kavárny Slavie a večer ještě někdy do zahradní restaurace k plzeňské dvanáctce. Nezkazil žádnou legraci a byl výborný společník. Vždy byl perfektně oblečený a na hlavě nosil černý cylindr, v němž ho také zvěčnil nejeden malíř včetně Viktora Olivy, známého obrazem Piják absintu, jenž zdobí právě kavárnu Slavii. Ačkoli Krössing trpěl silnou cukrovkou, nerad omezoval jídelníček, hlavně své milované dorty.

Zemřel v 85 letech a v zaplněném strašnickém krematoriu se s ním jménem vedení divadla rozloučil režisér Ferdinand Pujman a za kolegy herec Rudolf Deyl starší. Pohřbený je na Vyšehradském hřbitově.