Felix Achille de la Cámara (Vyšehrad)

Syn císařského rady, jehož rod pocházel ze Španělska, vedl pestrý bohémský život, v němž nechyběla ani záliba v okultismu. Založil dvě vlastní divadla, psal povídky, romány, dramata i filmové scénáře. Překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny a španělštiny.

Původně se po otci, císařském radovi, jmenoval Felix Cammra. Měli španělské předky. Felixův praděd byl absolutistický ministr, který musel po abdikaci krále Ferdinanda VII. v roce 1808 ze Španělska uprchnout a nakonec se usadil v Čechách. Cammrovi si ve 20. letech nechali změnit jméno na Cámarovi. V roce 1919 se Felix ujal řízení rodinného Šolcova nakladatelství, které původně patřilo prarodičům z matčiny strany, a věnoval se také dalším kulturním činnostem. Založil a vedl dvě divadla – Apollo v hotelu Adria a Divadlo Komedia v pražské Lucerně, které v roce 1927 z neznámých důvodů vyhořelo. V roce 1922 se oženil s baletkou Jelizavetou Nikolskou, ale jejich manželství po 7 letech zřejmě skončilo rozvodem. V roce 1925 mu zemřel otec a Felix pak dál žil ve společné domácnosti se svou matkou Karlou   ve Svobodově čp. 144/4, kde jim patřila část domu, ovšem obtěžkaná dluhy. V roce 1936 se odtud přestěhovali na Malou Stranu do Míšeňské čp.  71/3. Podle historika Martina Jůny z tohoto domu Cámara 5.5.1945 utekl do Španělska. Častější verze však uvádí, že byl jako příznivec fašismu (fandil španělskému Francovu režimu) ze svého bytu během květnového povstání vyvlečen revolučními gardisty a smrtelně raněn na Kampě. Podle historika Jůny ovšem Cámara za války nikoho neudal a naopak pomáhal přátelům, mezi něž patřil i Paul Thümmel, považovaný za nejvýznamnějšího agenta čs. vojenské zpravodajské služby.

Cámara byl člověk mnoha zájmů, ale nejvíc ze všeho ho přitahoval film. Vyzkoušel si u něj hned několik profesí – byl autorem námětů, někdy i scenáristou a dokonce též režisérem a producentem. Spoluzakládal společnost Eset-film, která se zabývala dovozem francouzských filmů do Československa. Většinu z těchto rolí spojil u filmu Tvoje srdce inkognito z roku 1936, k němuž napsal námět, scénář a na režii se s ním podílel Svatopluk Innemann. O tři roky později natočil Karel Lamač podle Cámarova scénáře hned dvě komedie Slávko, nedej se! a Pozor, straší!, v nichž excelovala Věra Ferbasová. Otakar Vávra podle jeho námětu natočil komedii Dívka v modrém s Lídou Baarovou, která byla Cámarovou přítelkyní (spojoval je zájem o okultní vědy, oba byli členy společnosti Universalia), Karel Hašler zase Okénko do nebe. Cámara je autorem řady románů včetně okultní série, věnované fiktivní hvězdě Pearl Whittington a legendárnímu hraběti Cagliostrovi Černý mág, Jeho tajemství a Velekněžka magie.