Otakar Hostinský 1883 (wikipedia)

Otakar Hostinský (Nové Město)

Významný český estetik, hudební i divadelní teoretik a jeden ze zakladatelů moderní české uměnovědy.

Narodil se 2. ledna 1847 v Martiněvsi, zemřel 19. ledna 1910 v Praze.

Tento významný vědec se narodil 2. ledna 1847 v Martiněvsi na Roudnicku do rodiny Václava Hostinského, správce cukrovaru Kinských. Matkou byla Františka, rozená Maux. Otakar absolvoval novoměstské piaristické gymnázium a poté začal studovat nejprve práva, ale později také filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Na této škole na něj měly největší vliv přednášky Jana Jindřicha Löwa z formální logiky a přednášky z psychologie a estetiky Fridolina Wilhelma Volkmanna, stoupence herbartismu. Johann Friedrich Herbart byl významný německý filozof, psycholog a pedagog, který se pokusil vybudovat systém pedagogiky jako vědy založené na filozofii.

V letech 1867 až 1868 navštěvoval Otakar Hostinský mnichovskou univerzitu, kde studoval estetiku u Moritze Carrièra, a následujícího léta obhájil na pražské Filozofické fakultě doktorskou práci. V březnu 1874 odešel z Prahy a do roku 1876 působil jako vychovatel v rodině hraběte Thuna, ale později získal stipendium ke studijnímu pobytu v Itálii, kde pobýval do roku 1877. Poté předložil dvě habilitační práce „Das Musikalisch-Schone und das Gesamtkunstwerk vom Standpunkte der formalen Aesthetik“ a „Die Lehre von den musikalischen Klängen (Ein Beitrag zur aesthetischen Begründung der Harmonielehre)“ a habilitační kolokvium se uskutečnilo 7. června 1877.

V hudbě jej oslovil zejména německý skladatel Richard Wagner. Již roku 1868 navštívil Hostinský premiéru Wagnerových „Mistrů pěvců norimberských“ v Mnichově, kde se také seznámil s Bedřichem Smetanou a stal se jeho velkým obdivovatelem. Přátelil se s českým hudebním skladatelem Zdeňkem Fibichem, pro něhož napsal libreto k opeře „Nevěsta Messinská“ na námět stejnojmenné tragédie německého spisovatele a dramatika Friedricha Schillera. Ta měla premiéru v Národním divadle roku 1884 a o rok později se uvedla opera „Popelka“ od Josefa Richarda Rozkošného podle dalšího libreta od Hostinského. Napsal řadu knih o české hudbě, o lidové písni i o hudební teorii a významně svými studiemi přispěl k hudební estetice. Psal hesla do Ottova slovníku i dalších encyklopedií a publikoval v časopisech Hudební listy, Lumír, Český lid, rovněž v novinách Pokrok, Politik nebo Národní listy. Roce 1900 Hostinskému vyšla brožura „Hudba v Čechách“, která patřila k prvním pracím snažícím se vyložit dějiny české hudby.

Významnou profesní část jeho života také představovala činnost pedagogická. Od roku 1877 začal přednášet na pražské Univerzitě jako soukromý docent pro dějiny a estetiku hudby. Po rozdělení Univerzity roku 1882 zůstal na české Univerzitě a následujícího roku se stal mimořádným profesorem estetiky a dějin hudby na Filozofické fakultě této vysokoškolské instituce. V letech 1882 až 1886 učil také dějiny hudby na pražské konzervatoři, v letech 1885 až 1893 vyučoval teorii a dějiny uměni na pražské Uměleckoprůmyslové škole a roku 1892 získal řádnou profesoru pro obor estetiky a dějin hudby na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V letech 1894 až 1904 působil jako suplent pro dějiny uměni na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandské univerzity a v letech 1897 až 1898 stál v čele této fakulty. Ještě je nutno dodat, že roku 1893 se stal mimořádným členem České akademie věd a uměni a roku 1902 řádným členem této vědecké instituce.

Po smrti sochaře Bohuslava Schnircha pronesl profesor Hostinský ve dvoraně Umělecké besedy přednášku o životě a díle tohoto významného umělce. Připomněl, že spolu pobývali v Mnichově, kde se poznali a navštěvovali zdejší muzea i galerie. Poté vyzdvihl Schnirchův podíl na výzdobě Národního divadla, ale také další jeho práce, zvlášť návrh pomníku sv. Václava.

Otakar Hostinský se oženil v Praze 24. listopadu 1883 se Zdenkou Quisovou, se kterou měl čtyři syny, Nejvíce se proslavil jako matematik a fyzik nejstarší Bohuslav. Otakar Hostinský bydlel v novoměstské v Gorazdově, tehdy Podskalské, ulici v domě čp. 356/3, a tuto adresu nalezneme též v matrice zemřelých, kde je uvedeno, že skonal 19. ledna 1910. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech ve IV. oddělení. V rodné Martiněvsi stojí jeho pomník, který vytvořil roku 1909 sochař Josef Šejnosta, a od roku 1979 nese jeho jméno ulice v pražských Stodůlkách.

Galerie: 
Otakar Hostinský (Zdroj: UDU FF UK)
Narození
2.1.1847
Úmrtí
19.1.1910 (63 let)
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Katharine Everet Gilbertová – Helmut Kuhn, Dějiny estetiky, Praha 1965, s. 459, 460.
Emanuel Poche a kolektiv, Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1975, s. 174.
Datum poslední aktualizace: 5.8.2022 15:27
Datum vytvoření: 30.7.2022 11:21

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?