Petr Rezek (Vinohrady)

Významný český filozof, teoretik umění a pedagog se narodil 9. ledna 1948 v Praze, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval psychologii, filozofii a estetiku, později pracoval jako psycholog. a v době budování „reálného socialismu“ se musel živit i v nekvalifikovaných zaměstnáních. Měl blízko k Janu Patočkovi. Jeden z nejzákladnějších problémů viděl v rozlišování mezi věcností a nevěcností, neboť nevěcnost často souvisí s kýčem. Sepsal knihu Filozofie a politika kýče a ve svých pracích často kritizoval tzv. filozofy, resp. intelektuály, kteří se za filozofy pokládali.

Často používal pseudonymy, například Caruso, Petrus Corrodus, André Klokoč, Jan Lusk, Petra Rezková nebo Jan Slza, kterými podepisoval své práce. Ve filozofii se nejvíce zabýval fenomenologií a tímto pohledem se díval i na výtvarné umění. Přátelil se například s mnoha umělci a také s mnoha architekty, a to se pochopitelně rovněž odráželo v jeho spisech. Věnoval se též opeře, o čemž svědčí knihy Carusova operní hlídka a pozdější Chapadla Opery.

Petr Rezek provozoval vlastní nakladatelství, které sídlilo na Královských Vinohradech v Rubešově ulici 1, čp. 41, a na této adrese též často pobýval.  V nakladatelství vydával práce antických autorů, a to nejen filozofů. Jednalo se o Homérovy svazky Ílias a Odysseia přeložené Otmarem Vaňorným, Aristotelovo dílo přeložené Antonínem Křížem, nebo novější, i vlastní překlady. Za Aristotelovu Fyziku získal první cenu v soutěži o Nejkrásnější knihu.

K dalším důležitým vydáním patřila kniha Za novou architekturu od Le Corbusiera, přeložená Pavlem Halíkem. Rezkovu bibliografii do roku 2003, včetně překladů, ediční a redakční činnosti, nalezneme v knize K teorii plastičnosti, která vyšla roku 2004 v nakladatelství Triáda. Na grafické podobě mnoha knih se podílela jedna z nejvěrnějších spolupracovnic Markéta Jelenová. Ještě je nutné zmínit články Duch se nikdy nenudí, který vyšel v Lidových novinách i v Architektu, a v časopisu Umění publikovaný příspěvek Havran nebo Havranář.

Rezkovy sebrané spisy, včetně starších prací, začalo v 21. století vydávat nakladatelství Jana Placáka Ztichlá klika. Dílo Petra Rezka bylo několikrát oceněno, roku 2010 získal Cenu Toma Stopparda za publikaci Architektonika a protoarchitektura, roku 2015 Cenu F. X. Šaldy za knihu Proklouznutí neboli smrt. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci i na pražské Akademii výtvarných umění. Často pořádal exkurze pro studenty, které se staly velmi oblíbenými.

Petr Rezek podepsal Nepraktickou výzvu, která upozorňovala na duchovní vyprázdněnost, cynismus i relativismus společnosti, a v zásadě požadovala obnovení monarchie

Tento mimořádně významný filozof, teoretik a znalec umění, a to nejen výtvarného, zemřel 8. listopadu 2021 a poslední rozloučení se konalo v Motolském krematoriu dne 21. listopadu.