Benedikt Roezl (Nové Město)

Tento významný cestovatel a botanik se narodil v Horoměřicích u Prahy do rodiny zahradníka Vincence Roezla. Později se přestěhovali do Pátku nad Ohří, kde otec pracoval pro Premonstráty a malý Benedikt se seznamoval s pěstováním rostlin. Roku 1836 odešel učit se do zámeckých zahrad hraběte Františka Antonína II. z Thun-Hohensteinu v Děčíně, a právě zde se naučil pěstovat mnoho druhů exotických rostlin. Botanice se věnoval celý život a nejraději měl orchideje. Stal se skvělým zahradníkem, ale též proslulým cestovatelem a mj, ovládal osm jazyků. Řada rostlin získala jméno díky jemu samotnému nebo byla jeho jménem nazvána.

Vyučil se roku 1840 a poté působil v několika zahradách po celé Evropě. Vypravil se do Haliče pracovat pro hraběte Pawlikowského a zde jej starší zahradník Josef Blažek seznámil s pěstováním Pawlikowského rostlin. Potom dostal Benedikt Roezl příležitost pracovat ve vídeňských zahradách Karla Hügela, který pěstoval rostliny z celého světa a Benediktovi se zde podařilo vypěstovat nové odrůdy. Po určitém čase dospěl k rozhodnutí pracovat v zahradnictví Louise van Houtteho v belgickém Gentu a později, když se van Houtteho zahradnictví stalo státním ústavem, jej jmenovali vrchním zahradníkem.

Lákala jej však Amerika, a tak v březnu roku 1854 odplul z holandského Vlissingenu do New Orleansu. Do Ameriky přivezl rododendrony, pelargónie, fuchsie i kamélie a tyto rostliny mu měly pomoci založit zahradnictví, ale bohužel dlouhá cesta a špatné počasí v New Orleansu většinu rostlin zničily. Jedině se podařilo zachránit sazenice ramie, rostliny původem z Asie určené k předení. Na konci května roku 1855 odcestoval do Mexika a zde směřoval do města Veracruz, ale kvůli zamoření žlutou zimnicí zamířil do měst Cordoba a Santa Borga. V druhém jmenovaném koupil hostinec a založil zahradnictví i sady. Zde také začal se svými prvními sběry rostlin a pěstováním ramie.

V kubánské Havaně roku 1868 předváděl svůj stroj na zpracování ramie v kombinaci se zpracováním vláken americké agáve, ale nešťastnou náhodou mu stroj spolu s listem vtáhl do svých útrob i levou ruku a ta musela být bohužel amputována. Poté pronikal především do prakticky neprozkoumaných částí kontinentu a nikdo v té době neprocestoval severní, střední a jižní Ameriku tak důkladně jako on. Jako jednoruký nenosil pušku, nikdy ji ani nepotřeboval a říkalo se mu Jednoruký anebo také Muž bez pušky.

Na svých výpravách objevil do té doby neznámý druh lilie, pojmenoval jej Lilium humboldtii, a čtyři měsíce hledal rostliny, především své oblíbené orchideje. Jeho objevům dávali botanici jména s přídavkem „Roezli“, pokud je nepojmenoval Roezl sám podle místa nálezu nebo podle některého slavného botanika. Rostlin nazvaných Roezlovým jménem je v botanice přes čtyřicet. Později odplul do Kalifornie, kde sbíral semena jehličnatých stromů, ale následně cestoval opět po Mexiku a také po Kolumbii, aby každý měsíc odeslal velkou zásilku nasbíraných rostlin do Evropy. Celkem se jednalo o více jak 10 000 kusů orchidejí a 500 kusů jiných rostlin.

Ještě celý rok putoval Roezl po americkém kontinentu, ale počátkem roku 1872 se rozhodl pro návrat do Evropy a navštívil Vídeň, Londýn, Milán, Brusel i pochopitelně české země, kde zamířil nejen do metropole, ale i do Panenského Týnce, kde bydlela jeho sestra. Návštěva starého kontinentu trvala jen čtyři měsíce a v srpnu 1872 odplul do New Yorku.

Doprovázel jej synovec František Klaboch a spolu procestovali okolí města San Francisco, pohoří Sierra Madre a odtud odpluli do Mexika, dále pak navštívili Panamu, Venezuelu a Kubu. Opět se vrátili do Mexika a tamější prezident Sebastian Lerd de Tejada požádal Roezla, aby během roku založil ve městě veřejné parky, sady a stromořadí, botanik se rozhodl zasadit eukalypty a Městem v eukalyptech je Mexiko City dodnes. Zde zanechal Františka Klabocha a dále cestoval s jeho bratrem Eduardem, se kterým odjeli do Peru, kde nasbírali kolem 10 000 hlíz orchidejí. Dále Benedikt a Eduard procestovali Bolívii, Chile i Ekvádor a odtud roku 1873 odjel Benedikt Roezl do Evropy, kde strávil několik měsíců. Poté se vrátil do Ameriky s dalším synovcem Bohumilem Houdou a společně procestovali velkou část severoamerického kontinentu.

Domů se definitivně vrátil roku 1875, zakoupil dům na Smíchově, psal články o jihoamerické flóře a v Praze založil první český zahradnický časopis Flora. Zemřel roku 1885 a ze smíchovského kostela byl po posledním rozloučení vypraven vůz směřující na hřbitov v Panenském Týnci, kde jej uložili k poslednímu odpočinku. Roku 1898 vznikl Roezlův pomník na novoměstském Karlově náměstí.