Josef Paukner (Vinohrady)

Josef Paukner se narodil 25. února 1847 v Sedlci, dnes součásti města Sedlec-Prčice. Otec Ignác působil v tamější škole jako ředitel a u něj Josef získal prvotní hudební vzdělání. Po maturitě na pražském gymnáziu navštěvoval v letech 1868 až 1870 varhanickou školu, ale studium nedokončil. Nastoupil na místo učitele Pivodova pěveckého ústavu a po krátkém působení ve Varšavě odcestoval do Moskvy, kde se seznámil s významnými skladateli a hudebníky, k nimž patřili Pjotr Iljič Čajkovskij nebo Jan Hřímalý. Josef Paukner se stal kapelníkem carské opery, kde působil v letech 1873 až 1875, a následně ředitelem kůru polského katolického chrámu (1875–1881).

Po návratu do českých zemí roku 1881 se usadil v Praze. Upravoval české, slovenské i polské národní písně a jako skladatel se zaměřoval na vokální tvorbu, která se vyznačovala prostou melodikou, nechyběly zde vlastenecké náměty, prvky humoru a ve své době se stala velmi populární. Komponoval skladby pro mužské, ženské i smíšené sbory, písně a scény humoristické, duchovní hudbu i klavírní skladby.

Také složil několik hudebně-dramatických skladeb a oper, „Poklad“, „Vilém Tell číslo II.“ nebo „Princ Brk a kněžna Džinarata“, uvedenou jako velká melodramatická balada s použitím živých figur. Také zhudebnil nápěv „Slezské hymny“, který napsal básník Adolf Heyduk.

Paukner se podílel na vypracování cvičebnice zpěvu, kterou vydal roku 1894 František Antonín Urbánek v Praze, a sbory vydával vlastním nákladem ve sbírkách Slavoj, Vlasta, Ozvěna, Hlahol a Česká veselost. Pauknerovy písně také vydávali zejména výše zmíněný František Antonín Urbánek a Emanuel Starý. Ve své knize „Podobizny a karikatury I“ se o Josefu Pauknerovi též zmínil Jan Neruda.

Ve své době významný hudební skladatel žil v Bělehradské, tehdy Havlíčkově ulici, kde obýval  dům čp. 573, a na tehdy ještě samostatných Královských Vinohradech také 2. února zemřel, jak uvedl matriční záznam o úmrtí.