Karel Svěrák (Nové Město)

MUDr. Karel Svěrák se narodil v Boskovicích 22. října 1889. Po maturitě na zdejším gymnáziu zahájil studium na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1914 až 1918 jeho studia přerušila 1. světová válka, kdy sloužil v armádě jako zdravotník. Konec války jej zastihl jako zdravotníka v zajateckém táboře na italské frontě.

Po válce dokončil studia a po promoci v roce 1920 odešel na Slovensko do Ružomberka. Tam založil odbočku Čsl. Červeného kříže a poradnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Od roku 1924 působil jako velitel velitele vojenského léčebného ústavu pro plicní choroby v Tatranských Matliarech, v lednu 1929 se vrátil do Brna do divizní nemocnice. Dosáhl hodnosti podplukovníka, v Brně si otevřel i vlastní lékařskou ordinaci, působil zde jako předseda Zemského sboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V říjnu 1936 odešel do zálohy a nastoupil na československé ministerstvo zdravotnictví na post vrchního odborného rady a vedoucího zdravotně sociální péče, v Masarykově lize proti tuberkulóze se stal místopředsedou ústředí. Byl spoluredaktorem časopisu Praktický lékař a členem Sokola, publikoval články v časopisech i denním tisku.

Za okupace byl MUDr. Karel Svěrák jedním z vedoucích činitelů zdravotně sociální péče. Bydlel s rodinou v Ječné ulici čp. 507/6 (roh se Salmovskou), kde měl také ordinaci. Do protinacistického odboje vstoupil Karel Svěrák na podnět Jana Sonnevenda, který působil též v Masarykově ligy proti tuberkulóze spolupracující s Čs. Červeným křížem. V rámci lékařských prohlídek v ordinaci v Ječné se konaly konspirativní schůzky. MUDr. Svěrák pomáhal při zajišťování úkrytu příslušníků výsadku Anthropoid po spáchaném atentátu na Reinharda Heydricha a dalších československých parašutistů.

Po zradě Karla Čurdy došlo k vlně zatýkání spolupracovníků atentátníků a jejich rodinných příslušníků. Jako první byla 7. července 1942 gestapem zatčena dcera Karla Svěráka Iris, sám Karel Svěrák pak tentýž den večer po návratu ze služební cesty. Jeho manželka Marie byla zatčena 24. července, v té době čtrnáctiletý syn Karel, který v té době nebyl doma, se pokusil ukrýt u prarodičů v Boskovicích. I on byl ale 2. srpna 1942 zatčen. Celá rodina byla uvězněna v pankrácké věznici, od 2. srpna pak v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. 9. 1942 byli všichni stanným soudem odsouzeni k trestu smrti. Poté byli 22. října odvezeni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce. Na úmrtních listech byla udána doba jednotlivých poprav takto: v 11.42 hodin byla popravena dcera Iris, v 11.44 manželka Marie, ve 14.00 hodin syn Karel a nakonec v 14.02 hodin MUDr. Karel Svěrák.