Hugo Vojta (Vinohrady)

Hugo Vojta během první světové války působil jako důstojník v československých legiích na území Ruska. Po návratu do Československa byl začleněn do Československé armády, kde se postupně stal až velitelem dělostřelecké brigády a od roku 1925 velitelem zemského dělostřelectva na Slovensku v Košicích a v Bratislavě. Jako zastupující vojenský velitel v noci z 9. na 10. března 1939 obsadilo vojsko spolu s četníky všechny strategické objekty, odzbrojilo polovojenské oddíly Hlinkovy gardy a zajistilo většinu slovenských politických činitelů. Hned počátkem německé okupace se Hugo Vojta zapojil na území protektorátu do odbojové činnosti. Stal se členem Rady starších, kterou tvořili například generálové Alois Eliáš, Josef Bílý či Sergej Nikolajevič Vojcechovský (který, ač československý občan byl 12. května 1945 odvlečen sovětskými orgány do Sovětského svazu, kde v gulagu zemřel), jež dala podnět k vytvoření vojenské odbojové organizace Obrana národa. Po 30. červnu 1939 se hlavním velitelem této vojenské odbojové skupiny stal generál Josef Bílý, jemuž podléhali zemský velitel v Čechách generál Hugo Vojta a zemský velitel na Moravě generál Bohuslav Všetička. V roce 1940 byl Hugo Vojta zatčen gestapem a vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Dne 27. září 1941 vyhlásil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich výjimečný stav a záhy na to, 28. září 1941, byl generál Hugo Vojta odsouzen k trestu smrti a vzápětí nato popraven. Jeho památku připomíná pamětní deska umístěna ve vestibulu  vinohradské sokolovny v  Riegrových sadech.