Přemysl Oráč (Vyšehrad)

Romantická pověst o Libuši a Přemyslovi je jednou z nejživějších a nejoblíbenějších bájí, se kterou se v Kosmově kronice můžeme setkat. Ale sám autor jí přikládal i velký význam, neboť se jedná o dynastickou pověst panujícího rodu Přemyslovců. Kosmas jí proto věnoval tolik místa a vtiskl jí literární podobu, která přetrvala věky. Podle Kosmy byli muži nespokojeni s vládou Libuše a přáli si za vládce muže. Kněžna vyslala posly do Stadic, aby přivedli od pluhu Přemysla, jehož si pak vzala za muže. Žasnoucí poselstvo se ubíralo do Stadic za Libušiným koněm cestou, kterou možná tento oř vykonal už mnohokrát předtím.

Odkaz Přemysla Oráče se udržel živý po celá staletí, a to i ve Stadicích, třebaže obyvatelstvo této vsi bylo v posledních stoletích německé nebo poněmčené. Ještě v 17. století byly ke korunovaci Ferdinanda III. doneseny ořechy z Přemyslovy lísky ve Stadicích. V roce 1836 vzbudil velké pozdvižení nález tzv. Přemyslovy otky nalezený na Přemyslově poli ve Stadicích. Ve skutečnosti se však jednalo o nález laténské sekerky z doby o půltisíciletí starší, než byl domnělý Přemysl, a která nebyla ani původu slovanského, ale keltského. I další nálezy byly mnohem starší než z Přemyslovy doby.

Na Vyšehradě nese jméno bájného zakladatele dynastie Přemyslovců ulice Přemyslova. Ve Vyšehradských sadech je umístěno sousoší J. V. Myslbeka: Libuše a Přemysl.