Karel Guth (Vyšehrad)

Karel Guth se narodil 21. září 1883 v Praze 1 na Starém Městě poblíž Klementina v rodině varhanáře. V letech studoval na c. k. státním gymnáziu v  Žitné ulici (později Jiráskovo gymnasium, nyní Základní škola Resslova 308), kde v roce 1902 maturoval. Poté v letech 1902-1910 absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studoval zde také dějiny umění u historika umění Karla Chytila a historii. Jeho profesory byli například Josef Pekař a Josef Šusta. V roce 1910 získal doktorát. Od téhož roku začal dlouholetou spolupráci s Klubem Za starou Prahu, kde byl v Domácí radě několikrát i jejím předsedou.

Již při studiu začal pracovat jako konzervátor stavebního městského archivu a od r. 1913 pod vedením Jana Heraina se zabýval dokumentováním archeologických a stavebně historických materiálů před zbouráním domů ve staré Praze. Od roku 1915 byl zaměstnán u Zemského památkového úřadu v Praze. Již po dvou letech začal působit v historicko-archeologickém oddělení Národního muzea.V té době publikoval v odborných periodikách.

S manželkou Ludmilou neměli žádné děti.

V roce 1921 se stal přednostou úřadu a tuto funkci zastával až do doby druhé světové války, do r. 1941. V roce 1923 PhDr. Karel Guth navrhl jiné nápaditější uspořádání sbírek, a to především seřazení předmětů a nálezů chronologicky. Později ještě zavedl společně s kunsthistorikem Janem Květem trojí inventarizaci předmětů; číselnou, jmennou a topografickou. Mezitím se v roce 1935 habilitoval z dějin umění jako docent na Univerzitě Karlově. Za dvacet let působení v Národním muzeu se díky jemu značně rozrostly muzejní sbírky, z původních 10 000 až na 20 000 inventarizovaných archeologických nálezů. Působil jako zemský muzejní inspektor pro Čechy a učil muzejnictví na Státní škole archivní. S jeho jménem jsou spjaty nejvýznamnější archeologické výzkumy našich středověkých památek. Značně se podílel na archeologickém průzkumu Pražského hradu, který řídil v letech 1925-1943. Před nástupem nacismu Guth zorganizoval v Národním muzeu tři výstavy, ale v roce 1941 Němci instituci reorganizovali a K. Guth byl nucen předčasně odejít do důchodu. 

V Praze 2 se doc. PhDr. Karel Guth zabýval dohledem nad úpravami gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a přilehlého hřbitova v  Resslově ulici (již zrušen). V roce 1923 vedl archeologický průzkum Vyšehradu. O rok později vydal v Památkách archeologických studii České rotundy a v roce 1931 studii Vyšehrad. Přispíval do mnoha odborných periodik, např. do Věstníku Klubu za starou Prahu, Uměleckých pokladů, Časopisu Společnosti přátel starožitnictví, Památek archeologických apod.

Archeolog Karel Guth se při zatemňování oken ve svém domě na Ořechovce těžce zranil a poté na následky úrazu 30. října 1943 zemřel. Je pochován v rodinné hrobce na Olšanech. Odpočívá zde také jeho otec, a rovněž známý spoluzakladatel olympijského výboru Dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a další rodinní příslušníci.