František Lenoch

Lékař, působil v oboru balneologie a fyzioterapie. Zakladatel české revmatologie. Zakládající ředitel Výzkumného ústavu chorob revmatických chorob, nynějšího Revmatologického ústavu, v ulici Na Slupi.

Narodil se 17. února 1898 v Praze (?), zemřel 24. září 1970 v Praze.

Sdílet

Prof. Lenoch promoval na LF UK v Praze v roce 1923; habilitoval z fyziatrie a balneologie v roce 1929 a v roce 1934 z vnitřního lékařství. Navázal na průkopnickou práci prof. Eduarda Cmunta v tomto oboru. Před 2. světovou válkou působil v Trenčianských Teplicích a po vzniku Slovenského štátu pracoval v lázních Bohdaneč. V roce 1946 byl jmenován univerzitním profesorem. Činnost v lázních ho přivedla do úzkého kontaktu s revmatickými chorobami, kterým se postupně více a více věnoval. Od roku 1948 byl přednostou Fyziatrického a balneologického ústavu UK a primářem revmatologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Krči. O čtyři roky později byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu chorob revmatických, který založil v uvolněné budově na Albertově, v ulici Na Slupi 4, Praha 2 (dnes Revmatologický ústav). Shromáždil kolem sebe řadu nadšených lékařů a pustili se do výzkumu tak, aby co nejdříve dokázali zlepšit péči o revmatické pacienty v terénu a mohli předat do praxe již osvědčené postupy.

Během prvních deseti let si postupně získával kontakty s předními zahraničními odborníky. Dvakrát jej navštívil nositel Nobelovy ceny za objev léčby glukokortikoidy Philip Showalter Hench z Rochestru. Setkal se s Nannou Svartzovou ze Stockholmu, A. I. Nestěrevem z Moskvy, W. Grahamem z Toronta, T. Lucherinim z Říma a řadou dalších. Výsledky výzkumu léčby a prevence revmatické horečky, kineziterapie zvláště Bechtěrevovy choroby byly oceněny jako průkopnické. Podporoval také rozvoj chirurgické a ortopedické léčby revmatických chorob. Zasloužil se o zviditelnění experimentálního výzkumu. Zanechal po sobě i bohatou publikační činnost. Je autorem 300 vědeckých prací v domácích i zahraničních časopisech. Je spoluautorem monografie „Nemoci kloubní, kostní a svalové“, vydané jako III. díl knižního souboru prof. J. Pelnáře „Pathologie a therapie nemocí vnitřních“ (Praha, SZdN, 1953). Napsal také dějiny naší revmatologie prakticky od založení Univerzity Karlovy (r. 1995). Ovládal několik světových jazyků, ale také maďarštinu, amharštinu a latinu. Profesor Lenoch představoval ideálního vysokoškolského učitele, neboť šíře jeho medicinských, ale i všeobecných vědomostí byla obdivuhodná. Vychoval celou řadu žáků jako např. prof. MUDr. R. Bardfelda, CSc., prof. MUDr. S. Havelku, CSc., prof. MUDr. C. Dostála, DrSc., prof. MUDr. M. Adama, DrSc., prof. MUDr. V. Rejholce, CSc. MUDr. O. Vojtíška, CSc. či MUDr. K. Pavelku, CSc. st., kteří se postupně stali významnými revmatology v evropském kontextu.

Byl dlouholetým předsedou Československé revmatologické společnosti, předsedou Československé fyziatrické společnosti. Zúčastnil se založení Mezinárodní ligy proti revmatismu (ILAR) v roce 1926. V letech 1963 – 1965 byl prezidentem Evropské ligy proti revmatismu (EULAR). Byl čestným členem 16 evropských odborných společností.

Zemřel náhle, 24. září 1970, uprostřed své rozdělané práce. Je pochován na pankráckém hřbitově. Jeho hrob si vzala pod patronaci. Česká revmatologická společnost ČLS JEP se v roce 2014 připojením k projektu Správy pražských hřbitovů nazvaném „Adopce významných hrobů“

Od 9. dubna 2009 ulice před Revmatologickým ústavem nese název „Františka Lenocha“.

(Zpracováno s využitím textu publikovaného na stránkách Revmatologického ústavu, www.revma.cz/historie-ustavu)

Narození
17.2.1898
Úmrtí
24.9.1970 (72 let)

Ředitel Výzkumného ústavu chorob revmatických chorob (VÚCHR) v období 1952-1970

Štítky: 
Odkazy a literatura:
Pavelka K, Historie a současnost a perspektivy revmatologie v České republice, Revue české lékařské akademie, 7/2011, s. 13 – 16
Datum poslední aktualizace: 24.1.2021 15:10
Datum vytvoření: 24.1.2021 15:07

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?