Vlasta Chramostová (Vinohrady)

Vlasta Chramostová se narodila v Brně, dětství prožila ve Skryjích u Moravského Krumlova. V Brně vystudovala konzervatoř (1941-1945) a začala zde od roku 1946 svoji hereckou dráhu. Poté přešla do Prahy a stala se přední členkou Vinohradského divadla (1950-1970). Na Vinohradech hrála řadu velkých rolí, například Roxanu, Annu Kareninu nebo Marii Stuartovnu. Hrála rovněž ve filmech (Až přijde kocour, Spalovač mrtvol). Po válce tak jako jiní uvěřila zářným zítřkům. V letech 1957–1964 byla registrována StB jako tajná spolupracovnice. Okolnosti spolupráce a pozdější prozření popsala velmi otevřeně ve svých pamětech.

Po srpnové okupaci odešla z KSČ. V letech 1970–1972 byla v angažmá Krejčova Divadla za branou a v Západočeském divadle v Chebu, poté nesměla z politických důvodů vystupovat. V letech 1976–1980 pořádala s přáteli bytové divadlo (Všechny krásy světa, Hra na Mackbetha, Appellplatz, Dávno, dávno již tomu). Působila v disentu a byla jedním z prvních signatářů Charty 77. V lednu 1989 se zúčastnila vzpomínkového aktu za Jana Palacha, načež byla podmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody. V listopadu 1989 vystoupila na pozvání Stávkového výboru Národního divadla na dvou improvizovaných večerech. Další vývoj umožnil její návrat mezi přední osobnosti oficiální české kultury. V květnu 1990 byla jmenována čestnou členkou Národního divadla v Praze. V letech 1991–2010 zde působila jako sólistka činohry, hrála ve více než dvaceti inscenacích. Znovu hrála také v řadě filmů (Je třeba zabít Sekala, Kuře melancholik) a televizních inscenací. Ještě v 87 letech hrála v seriálu České televize První republika. Nechyběla ani v Odcházení Václava Havla.

Prezident Václav Havel jí v roce 1998 propůjčil státní vyznamenání Řád T. G. Masaryka III. třídy za zásluhy o demokracii a lidská práva. Za roli v televizním filmu P. F. 77 obdržela v roce 2004 televizní cenu Elsa. Za celoživotní přínos divadlu dostala v roce 2007 Zvláštní cenu Thálie.

Jejím manželem byl od roku 1971 kameraman Stanislav Milota, který se v 70. a 80. letech také angažoval v disentu. Žili spolu na Vinohradech v ulici Čelakovského sady 10 poblíž Národního muzea, kde pořádali představení bytového divadla. Své životní osudy Vlasta Chramostová popsala v autobiografických knihách.