Stoletá kavárna, Na Zderaze čp. 267/10, Na Zbořenci čp. 267/1 (Vinohrady)

Historie

Profesor František Ruth ve třetím díle své Kroniky královské Prahy, vydané v roce 1904 , na straně 1153 píše: „ Na Zbořenci, do nedávna Zderazská ulice… Č. 267-1 u Rosů, Stoletá kavárna (správněji kovárna) s nízkým přístavkem a zahrádkou. Roku 1390 zde měl dům Jan Očko. Roku 1784 koupil Kristián Zimmerhakl“.

Stoletá kavárna

Spisovatel Karel Ladislav Kukla zařadil ve své knize Bahno Prahy Stoletou kavárnu vedle Jedové chýše, Batalionu, Žbluňku či U Lusků jako nechvalně známé podniky, kam chodívali tehdejší apači, neboli lapkové, zloději, prostitutky a povaleči, zkrátka pražská spodina. Nazývá je „stokami zašlého bahna Prahy“. Takto o "Stoletce" píše Karel Ladislav Kukla ve své knize Konec bahna Prahy:
„V létech 1889–1906 byl jsem tam dvakrát na prohlídce s přítelem Pražákem, mladým bystrým detektivem, který se stal záhy obětí svého nebezpečného povolání a z jehož pamětí jsem mnohé reminiscence uložil v této knize, jako paměti jednoho z nezkušenějších "bahna pražského". Hlavním lokálem "Stoletky" bylo prostorné klenutí a pošmournými stěnami a omšelými stoly a lavicemi. Vlevo dřevěné ohrazení (pult), v jehož popředí bylo něco soudků a beček, na němž pak uvnitř roubení láhve, sklenice a jiné nádoby. Asi uprostřed vchod zvenčí po několika schodech velikými dveřmi, jimiž se otvíral pohled do ulice. Vedle velké zamřížované okno, zakryté dopola zelenou sítí. Nad pultem visela petrolejová lampa, mezi dveřmi pak velká lucerna a červenými skly, kterou bylo viděti i z vnitra krčmy.“

Podoba Stoletky s vchodem a hlavním průčelím do ulice Na Zderaze se nám zachovala díky časopisu Český svět. Zbořena byla v roce 1909 a na jejím místě vyrostla v roce 1911 novostavba, která v prakticky nezměněné podobě stojí na nároží ulic Na Zbořenci a Na Zderaze dosud. K historickému odkazu své předchůdkyně se hlásí secesním nápisem „Stoletá“ nad parterem uliční fasády do ulice Na Zderaze a nápisem „Stoletá kavárna“ na fasádě mezi prvním a druhým patrem do ulice Na Zbořenci.

K. L. Kukla

Karel Ladislav Kukla se narodil 26. ledna 1863 v Sedlčanech, zemřel 29. října 1930 v Praze. Bahno Prahy je asi jeho nejznámějším dílem. Přesto byl plodným prozaikem, dramatikem, překladatelem z angličtiny, nakladatelským redaktorem, novinářem, ale třeba i ředitelem bubenečské zoologické zahrady Svět zvířat. V jedenadvaceti letech se prosadil jako dramatik, když jeho aktovku Anatomové uvedlo Národní divadlo a za následující činohru Svatební noc získal Nerudovu cenu. Z překladů uveďme například Dobrodružství Huckleberryho Finna amerického spisovatele Marka Twaina. Byl i skvělým mystifikátorem. Jeho smyšlené reportáže Podzemní Praha popisují neexistující labyrint podzemních chodeb pod Prahou. Pro děti převyprávěl i pohádky Boženy Němcové.