Dub uherský (Vinohrady)

Praha 2 se může pochlubit nejen pěknými parky a dvěma vodními toky, ale i památnými a významnými stromy. Mimořádně výjimečné stromy nebo jejich skupiny a aleje, ať již rostou na veřejných prostranstvích, nebo v soukromých zahradách, jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlašovány za památné stromy. Jsou to dřeviny, jež vynikají svým věkem či vzrůstem a bývají významnými krajinnými dominantami, ale také dřeviny introdukované nebo historicky cenné připomínající význačné historické události, anebo se k nim vážou nejrůznější báje a pověsti.

Dub uherský (Quercus frainetto), který není z ulice dobře vidět, stojí na nádvoří polikliniky AGEL (bývalá železniční poliklinika) u vchodu z  Helénské ulice na Vinohradech, jen 75 m od Riegrových sadů, v blízkosti zastávky MHD Na Smetance. Dub uherský je v Praze vzácností, stejný druh roste už jen v Praze 5 U Palaty. Odborníci užívají i název dub balkánský. Na Vinohradech byl dub uherský vysazen během původní sadové úpravy nad kolejemi dnešního Hlavního nádraží. První nádraží pojmenované po císaři Františku Josefovi zde bylo vybudováno v roce 1872.   

Štíhlý a vysoký strom je nápadný rovným vzrůstem, který ovlivňuje blízkost budovy. Dub měří 19 m, výška koruny je 15 m a začíná se větvit poměrně vysoko, její šířka je 16 m. V roce 2013 měřil obvod kmene 291 cm. S ohledem na blízkost domu musí být větve přiměřeně ořezávány a zkracovány. Dřevina je ve velmi dobrém zdravotním stavu. Její stáří se odhaduje na 140 až 155 let.

Po svůj vysoký věk, dobrý stav a velkou výšku byl v roce 1998 vyhlášen památným stromem. Je u něj tabulka s nápisem Památný strom.

Dub uherský se obecně vyznačuje velkými listy až 20 cm dlouhými, které jsou hluboce vykrojené, na jaře světlé, během léta tmavě zelené, na rubu šedozelené. Před zimou opadávají. Květy tvoří jehnědy, plody jsou stopkaté žaludy. Má tmavě šedou hluboce rozpraskanou kůru. Roste především v jihovýchodní Evropě, v Čechách jen na jižní Moravě v Podyjí.

První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal již v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, který byl vrchním správcem lesů u rodiny Schwarzenberků na Hluboké. Památné stromy se nyní vyhlašují podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro výběr stromů nebyla dosud stanovena žádná přesná pravidla, hodnotí se ze všech hledisek, bere se v úvahu jejich zdravotní stav, životaschopnost a ohroženost v daných podmínkách. Předtím, v letech 1956–1991, byla ochrana zvlášť významných stromů zahrnována do kategorie „chráněný přírodní výtvor“ nebo „chráněná přírodní památka“, a tak se v seznamu dřeviny „potkávaly“ třeba s chráněnými geologickými útvary. V současnosti  se u nás památné stromy označují tabulkami s nápisem a státním znakem ČR.

Nejvíce jsou mezi památnými stromy v hlavním městě zastoupeny právě duby, a to ze 60 %. V říjnu 2019 bylo v celé metropoli 198 památných stromů, z čehož bylo přes 120 dubů, 36 lip, 14 jasanů, 3 jinany a několik jedinců (v počtu 1–4) platanů, jírovců, buků, hrušní, javorů a tisů a pouze jeden cedr, jilm, sekvojovec a jedna olše. Památný strom platan javorolistý roste v Praze 2 v parku na Karlově náměstí.