Myrtil Frída (Nové Město)

Myrtil Frída se narodil do rodiny právníka a lékaře Vladimíra Frídy, který byl synovcem Jaroslava Vrchlického (vlastním jménem Emil Frída). Neobvyklé křestní jméno mu dala jeho matka Nina právě podle jedné z postav Vrchlického divadelní hry Hippodamie. Jeho dospívání formoval nástup kinematografie, která se stala jeho celoživotním koníčkem i prací, a členství v prvorepublikovém spolku Recese, který tvořila parta studentů kolem Vladimíra Bora, jeho pozdějšího kolegy, dramaturga a filmového kritika. Spolek stál u specifického českého významu slova recese, kterým tito studenti označovali nesmyslné akce a happeningy, kterými uváděli veřejnost „v recesi“.

Myrtil Frída byl milovníkem a znalcem českého němého filmu a amerických němých grotesek, komedií a muzikálů. Byl autorem řady článků a publikací s filmovou tematikou. 

Už za války organizoval ilegální projekce a hned po ní se zapojil do budování filmového archivu. V srpnu 1968 se nakrátko stal vedoucím Filmového archivu, následná „normalizace“ jej z Filmotéky vyhnala a po zbylý čas tam směl docházet jen sporadicky. Od roku 1961 také přednášel na pražské FAMU a publikoval v domácím i zahraničním tisku. Do historie srpnových událostí se zapsal právě jako filmotékář, když v archívu ukryl nespočet ve své době zakázaných filmů a dobových dokumentů. Například dokument Jaromíra Kalisty natáčený ve dnech okupace, zpracovaný a objevený Evaldem Schormem s názvem Zmatek. Kotouče s tímto dokumentem Frída ukryl ve Štěchovicích na Hradištsku pod názvem Dožínky 1951 a popsal je jako zmatečný materiál. Stejně tak se mu podařilo zachránit unikátní filmové záběry Stanislava Miloty z dění v Praze po smrti Jana Palacha. Tento dokument byl objeven až v roce 2002.

Frída byl spoluautorem televizních seriálů Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny a 52 komiků a spol., podílel se na scénáři několika filmů, například střihového filmu Král komiků s Vlastou Burianem. S Jaroslavem Brožem vydali dvousvazkovou encyklopedii Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1945, či na svou dobu neocenitelnou příručku 666 profilů zahraničních režisérů.

Za pokračovatele prvorepublikových recesistů bývají označováni i Cimrmani. S nimi natočil v roce 1969 krátkometrážní dokumentární snímek Stopa vede do Liptákova, kde jako znalec vysvětluje, že vynálezcem filmu nebyli bratří Lumiérové, ale právě velký mistr.

Myrtil Frída prožil celý život v domě na rohu Trojické a Rašínova nábřeží. Zemřel po krátké nemoci ve svých osmapadesáti letech. Zanechal po sobě manželku Věru, dcery Evu a Jesicu a syna Daniela.

Pochován je na Vyšehradském hřbitově v hrobě 12-59.

Zpracoval: Jiří Š. Cieslar (vnuk)