Jaroslav Švarc

Jaroslav Švarc se narodil 11. 5. 1914 v obci Velký Újezd u Olomouce v rodině tesaře. Měl čtyři sestry. Byl členem Sokola. Vyučil se cukrářem a po vyučení pracoval v letech 1933–1936 v Praze. V říjnu 1936 nastoupil na vojnu u 23. pěšího pluku v Trnavě, který byl složen z amerických Slováků. Potom sloužil v Šumperku a absolvoval poddůstojnickou školu. V době před mnichovskou zradou sloužil u 4. hraničářského pluku již v hodnosti desátníka. Na přelomu roku 1938 a 1939 působil jako velitel kulometného družstva na Podkarpatské Rusi.

Po okupaci nějaký čas žil u rodičů, ale chtěl se co nejdříve dostat k čsl. armádě v zahraničí. Prodal svou chatu a s pomocí získaných peněz se pokusil dostat do Polska. To se nepodařilo, ale již v lednu 1940 z naší země odjel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Účastnil se bojů na francouzské frontě v 2. pěším pluku. V červnu 1940 se dostal do Anglie, odjel zřejmě na poslední možné lodi, na níž pluli i další čeští vojáci. V Anglii byl přidělen k 7. rotě 2. československého pěšího praporu a povýšen na četaře. V létě 1941 se ve Skotsku účastnil půlročního výcviku pro zvláštní účely v nepřátelském týlu a parakurzu.

Společně s Ludvíkem Cupalem byl zařazen do dvoučlenného výsadku Tin, který měl za cíl atentát na českého kolaboranta a tehdejšího ministra školství a osvěty Emanuela Moravce. Parašutisté byli vysazeni podle plánu 29. dubna 1942, u Věšína na Rožmitálsku. Jaroslav Švarc se ale při seskoku zranil a s L. Cupalem se již nesetkal. V beznadějné situaci v obklíčení gestapem se později, v roce 1943, Cupal zastřelil. J. Švarc se tedy dostal sám přes Plzeň do Prahy, kde navázal kontakt s  Adolfem Opálkou, velitelem parašutistů a členem jiného výsadku z března 1942. Ukrýval se na různých místech v Praze a snažil se vyléčit ze zranění.

Po atentátu na R. Heydricha se Jaroslav Švarc jako první začal skrývat v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v  Resslově ulici. Při boji s Němci, který kostel obklíčili, padl jako ostatní parašutisté dne 18. června 1942. Zemřel vlastní rukou, střelil se do pravého spánku. Jeho tělo bylo vyvlečeno ven a po pitvě, kdy mu nacisté odřízli hlavu, pravděpodobně pohřbeno v hromadném hrobě v Ďáblicích.

Jaroslav Švarc byl in memoriam v říjnu 1945 povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty. V roce 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

V kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici 9a je umístěna busta Jaroslava Švarce. Jeho jméno je rovněž na pamětní desce nad oknem do krypty. Na rohu Resslovy a Václavské ulice je v místě, kam bylo odtaženo tělo J. Švarce, do chodníku vsazen pamětní kámen