Hlavní záložky

Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Adresa
Rašínovo nábřeží 2000
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 30.6984" N, 14° 24' 50.9544" E
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží

Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží

Rašínovo nábřeží 78, 70, čp. 2000/II a čp. 1980/II, Praha 2−Nové Město

Vácslav Havel

1904−1905

Historie:

Na přelomu 19. a 20. století probíhal v Praze stavební rozmach související se zástavbou asanovaných čtvrtí historického města. Rychle vyrůstaly bloky činžovních domů ve stylu pozdního historismu a eklektismu, mající často uniformní ráz. Oproti tomu snaha o dosažení co největší malebnosti a dekorativnosti − oblíbených opisů krásna vytrácejícího se století romantiky – vedla někdy až k fantastickému seskupování různorodých historických tvarových prvků. I když stylové historismy v architektuře přetrvávaly, po roce 1900 se ve větší míře realizovaly i projekty v moderním secesním stylu. V novoměstském prostoru mezi Karlovým náměstím a Vltavou tyto tendence umožnila regulace Zderazské čtvrti, navazující na výstavbu Palackého mostu v letech 1876–1878. Asanace na počátku devadesátých let proměnila různorodý terén i pestrou starší zástavbu v přehledné území s geometrickou uliční sítí a několikapatrovými činžovními domy. S asanací spojená regulace vltavského břehu zas dala vzniknout novým vyvýšeným nábřežím, jejichž prestižní stavební parcely měly být i patřičně zastavěny. Reprezentativním příkladem dobové výstavby tak může být označena skupina secesních domů v bloku vymezeném Rašínovým nábřežím a ulicemi Resslovou, Gorazdovou, Trojanovou.

Popis:

Jedním z pražských stavitelů, který zde koupil pozemky, byl stavební inženýr Vácslav Havel. Podle svého projektu postavil na Rašínově, původně Palackého nábřeží dva téměř identické domy, patřící mezi první stavby v Praze ovlivněné geometrickou fází secese. Progresivním uspořádáním vnitřního prostoru, konstrukčně propojeným s průčelím, patří zároveň i mezi stavby stojící na počátku nastupující moderny. Čtyřpatrové domy se vyznačují harmonicky prokomponovanou hmotou tříosého průčelí, kde pás lodžií střídá pás arkýřových oken a pás plochých okenních tabulí velkorysých rozměrů. Toto řešení mělo nejen estetický, ale i funkční význam související s dispozicí bytů a jejich otevření vnějšímu prostoru. Václav M. Havel, syn stavebníka, ve svých sepsaných vzpomínkách uvádí: „V našem domě byla okna ve velkém středním pokoji ve frontě k nábřeží situována tak, aby byl panoramatický výhled od Smíchova přes Petřín až na Hradčany. Otec při plánování domu „vyšpekuloval“, jak tehdy říkal, umístění jednoho zkoseného samostatného okna tak, aby v jeho ose byl ze středu pokoje klasický pohled na Svatovítský chrám. Vyřešil to tím, že dal ustoupit frontě vedlejšího pokoje a zřídil při něm velkou loggii. Poněvadž toto řešení bylo tehdy jedinečné, použil otec téhož půdorysu i při stavbě druhého domu, blíže k Palackému mostu.“ Půdorysné řešení Havlových domů bylo ve srovnání s jinými soudobými činžovními domy atypické a velmi moderní, podobalo se spíše dispozicím rodinných domů. V každém patře se nacházel jeden velkoryse navržený byt s ústřední halou a pokoji rozloženými po jejím obvodu. Maximální prosvětlení všech prostor umožnil půdorys při dvorním průčelí protažený o výrazný rizalit s balkóny. V dispozici směrem do dvora byla vložena kuchyň, pokoj pro služku a další utilitární prostory včetně schodiště. Oproti tomu převážná většina soudobých nájemních domů měla třítraktovou dispozici s předsíní a hygienickými prostorami ve střední části.

Uliční fasádu domů na Rašínově nábřeží zdobí střídmá štuková výzdoba, s rostlinnými i geometrickými motivy, jemně zdůrazněná reliéfními plastikami dívčích tváří. Střední arkýřová osa vrcholí kupolí s kovovou zeměkoulí.

Okolní zástavba:

Na protilehlé straně bloku, v Gorazdově ulici, stojí několik secesních domů s bohatě zdobenými průčelími. Domy čp. 1995, 1996 a 1983, postavené stavitelem Janem Petrákem v letech 1905−1908, se vyznačují pestrou skladbou secesních „stylových“ motivů: stylizované rostlinné motivy zachycené v plastické podobě na omítce i na kovových prvcích, sochařská výzdoba, monumentální nástěnná malba, zvlněné římsy. V tomto případě však průčelí „neprorůstají“ s vnitřní dispozicí domu, výzdobné, ale i konstrukční tvarové prvky jsou na fasádách spíše dekorativně poskládané. Dva domy, postavené Vácslavem Havlem na Rašínově nábřeží, však z řady secesních činžovních domů vybočují. Důraz na estetické konstrukční řešení průčelí, vycházející z potřeby vnitřní dispozice, předznamenává i směr poválečného architektonického vývoje. Při dálkovém pohledu přes řeku na blok domů pak můžeme ocenit harmonii a vyváženou skladbu celé nábřežní fronty. Řadu historizujících neorenesančních a ve svém výrazu trochu „unuděných“ domů, příjemně narušuje otevřená velkorysá secese. Vše završuje a akcentuje elegantní a osobitý Tančící dům.  

Adresa
Rašínovo nábřeží 2000
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 30.6984" N, 14° 24' 50.9544" E
Galerie: 
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží
Odkazy a literatura: 
Václav M. Havel, Mé vzpomínky, Praha 1993, s. 25−36.
Jan E. Svoboda-Zdeněk Lukeš-Ester Havlová, Praha 1891−1918. Kapitoly v architektuře velkoměsta, Praha 1997, s. 65−66.
Datum poslední aktualizace: 4.10.2018 10:41