Kanovnický dům čp. 447/4 (Nové Město)
V těsném sousedství kostela sv. Apolináře byl koncem 14. století založen kanovnický dům pro nově příchozí kapitulu ze Sadské. V průběhu časů byl několikrát přestavovaný a sloužící různým účelům a institucím je hodnotný především pro logicky vyvinutý půdorys, původní hmotové a materiálové členění. Ke klasicistnímu domu patří dva další menší domky a rozlehlá zahrada.
Historie
Po přeložení kapituly ze Sadské ke sv. Apolináři v roce 1962 se komunita usadila v novém kanovnickém domě zbudovaném koncem 14. století v sousedství kostela. Podoba stavby není dodnes známá. Během husitských válek, kdy kapitulu většina kanovníků opustila, zůstal pouze jeden, jenž se přidal k podobojí a původní kapitula byla přičleněna ke kapitule svatovítské. Při kostele sv. Apolináře působili kališničtí děkani, kteří využívali také místní nemovitosti. Za Rudolfa II. byl kostel podstoupen Novému Městu i s příslušenstvím. V té době došlo k renesanční rekonstrukci budovy. Za Ferdinanda II. roku 1628 byl dům předán původní kapitule, avšak byl vlastněn soukromníky. Ti jej roku 1638 prodali jezuitské koleji u sv. Klimenta. Mezi lety 1733–1734 byl postaven soukromý domek pro vikáře a kapitulní dům sloužil jezuitům jako exerciční. V první polovině 18. století stavba nedostačovala jejich potřebám a došlo k jejímu zboření a výstavbě domu v pozdně barokním stylu. Po roce 1773, kdy došlo ke zrušení jezuitského řádu, byl dům roku 1789 adaptován na porodnici podle plánů Františka Hergeta. Tuto přeměnu připomíná pamětní deska umístěná ve výši nad vchodem. Po výstavbě nedaleké nové Hlávkovy porodnice začala budova sloužit jako ústav choromyslných, následně zde byla umístěna venerologická klinika, kožní klinika a protialkoholní léčebna.
Popis
Dvoupatrová budova se rozkládá na půdorysu písmene L. Ze západu k objektu přiléhají dva menší domy. Hlavní průčelí je v klasicistním duchu prosté, členěné dvěma mělkými tříosými rizality zakončenými trojúhelnými štíty. Okna jsou pravoúhlá, osázená šambránami s průběžnou parapetní římsou. Rizality člení přízemní pásová rustika, zbytek fasády je hladký. V pravém rizalitu se nachází půlkruhově zakončený vstup do průjezdu, který je zaklenut valenou klenbou s pětibokými výsečemi. Dvorní průčelí prolamují pravoúhlá okna zasazená v šambránách a jednotlivá patra dělí jednoduché kordonové římsy. Na jižní straně je rizalit opět zakončen trojúhelným štítem, po stranách lemovaným dvěma střešními vikýři. Celý kanovnický dům kryje sedlová střecha.
Současnost
Uvnitř budovy se do dnešní doby dochovala řada místností klenutých valeně ale i křížovou klenbou. Na vnějších stranách domu jsou situována dvě zaklenutá dvouramenná vřetenová schodiště. Součástí objektu je také velká přilehlá zahrada. Dnes se v objektu nachází klinika adiktologie a dermatovenerologická klinika. Dům je památkově chráněn od roku 1958.
Architekt
Frantz Anton Leonhard Herget se narodil 6. listopadu 1741 v Andělské Hoře, zemřel 1. října 1800 v Praze. Byl architektem, geometrem, inženýrem a profesorem na stavovské inženýrské škole, po roce 1787 na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, Orientován byl vedle civilního i ve vojenském stavitelství. Pracoval v navigační komisi, která se zabývala splavněním Vltavy a Vlastenecké hospodářřské společnosti.Byl expertem na technicky náročné stavby u zakázek státních institucí.
NÁZEV: Kanovnický dům
UMÍSTĚNÍ: Apolinářská čp. 447/4, Praha 2- Nové Město
VÝSTAVBA: 1746–1750
KLASICISTVÍ ÚPRAVY: František Herget, 1790–1791
Datum vytvoření: 20.6.2020 11:42
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba