Restaurace a rozhledna Mlíkárna, Riegrovy sady (Vinohrady)

Vznik Riegrových sadů

Riegrovy sady se rozkládají na výměře 11 ha. Jejich vzniku předcházelo vykoupení části pozemků někdejších usedlostí vinohradskou obcí a spojením Saracinky, Švihanky, Kuchynky a již dříve zaniklé Pštrosky, kde se nacházel lom, pískovna a pole. Začleněním Saracinky (Vozové) se součástí Riegrových sadů stala i část Pražany oblíbené zahrady Kanálky. Díky velké prozíravosti našich předků nebyla městem získaná oblast proměněna na stavební parcely, ale byly zde založeny sady, dodnes představující cennou oázu zeleně v centru města.

V roce 1901 začalo zakládání sadů terénními úpravami, a to zejména ve východní části, kde býval lom.

Toto heslo se nachází na herní trase Riegrovy sady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Saracinka (Vozová)

Začátkem 15. století se v místech dnešní mateřské školky u ulice Vozové a Italské nacházela vinice. Patřila staroměstskému měšťanu Křížovi, majiteli Křížovky, která se rozkládala na pozemcích pozdějších usedlostí Pštrossky, Sakrabonky a Vozové. Mezi držiteli Vozové bychom našli známého pražského bankéře Karla Antonína Ballabena či od roku 1854 Karla Gustava hraběte Reichenbacha Lessoniho, který zde postavil místo staré usedlosti vilu a vinici upravil na zahradu. Jeho vdova se provdala za hraběte Václava Saracina Belforta, což zavdalo podnět ke změně názvu usedlosti na Saracinku. Vzhledem k tomu, že Václav Saracin Belfort byl hofmistrem císaře Ferdinanda V. Dobrotivého, hostívala Saracinka i císaře. Hraběnka Belfortová prodala vilu v roce 1896 berlínské firmě Carl Breiding a syn, od níž ji roku 1902 koupila vinohradská obec, aby zahradu včlenila do Riegrových sadů. V současnosti je v renovované vile mateřská škola a zachovalo se i několik zbytků, připomínajících zašlou slávu Saracinky, například pískovcový jehlanec, vjezd do zahrady usedlosti a z bývalého glorietu vznikla restaurace s vyhlídkou nazvaná Mlíkárna.

Mlíkárna

Na zděné pozdně klasicistní stavbě glorietu usedlosti Vozová je umístěna střešní vyhlídková plošina, na kterou vede vnější schodiště s 29 schody. Rozhledna vznikla ve dvacátých letech 19. století. Wikipedie uvádí, že „název Mlíkárna odkazuje na období, kdy zde byla umístěna cukrárna nabízející mléčné a jogurtové výrobky z Vysočanské mlékárny barona Freye“.  Podle dobové pohlednice je však patrné, že Mlíkárnu provozovala První česká akciová parní mlékárna, tedy Nuselská mlékárna, a nabízela zákazníkům i léčivé minerální vody, led a byl zde i výčep a další občerstvení. Mlíkárna byla v provozu do roku 1956 a pak byla využívána jako zahradní sklad. Vzrostlé stromy přerostly vyhlídkovou plošinu a stavba chátrala, až se z ní stala ruina. Na konci 20. století se začalo uvažovat o renovaci stavby, která již byla považována za kulturní památku. V prvním desetiletí tohoto století získal objekt soukromý majitel, který provedl jeho citlivou rekonstrukci a napojení na inženýrské sítě.  Zahradní restaurace s vyhlídkovým pavilonem byla otevřena 2009.