Braunův letohrádek kolem roku 1725

Zaniklý Braunův letohrádek, Václavská čp. 340 (Nové Město)

Ve Václavské ulici čp. 340 vedle tehdejšího domu čp. 328, který se nacházel uprostřed mezi dnešními ulicemi Trojanovou a Jenštejnskou, si nechal vystavět letohrádek významný sochař Matyáš Bernard Braun. Za autora stavby je považován neméně významný český architekt František Maxmilián Kaňka, který byl sochařovým nejbližším spolupracovníkem.

Stavba

Kolem roku 1720 si nechal vybudovat známý pražský sochař Matyáš Bernard Braun architektonicky bohatě členěný a plasticky zdobený barokní letohrádek, náležící k jeho domu, pozdější čp. 328, při Václavské ulici v sousedství se zahradou augustiniánského kláštera. Od domu vedlo mezi zahradami směrem k letohrádku schodiště. Součástí letohrádku byla terasovitě upravená zahrada na půdorysu otupeného klínu. Samotný letohrádek měl tři pokoje, pět komor, kapli a poustevnu. Letohrádek byl dvoupodlažní, přičemž střední část byla převýšena vysokou atikou. Letohrádek byl přístupný schody ze zahrady. Před letohrádkem byla umístěna fontána a pod terasou další, která napájela kašnu v zahradě, patrně vodou ze svatováclavského pramene, který se nacházel na okraji augustiniánské zahrady u kostela sv. Václava. Za autora stavby je považován Braunův úzký spolupracovník František Maxmilián Kaňka, datum jejího zboření není známo.

Stavebník

Matyáš Bernard Braun byl sochař, řezbář a kameník. Pocházel z Tyrolska, ale vypracoval se na jednoho z nejvýznamnějších umělců vrcholného českého baroka. Narodil se 24. února 1684 v Sautens, ve farnosti Oetz v Tyrolsku. Po studiu sochařství v Salzburgu navštívil Itálii. Do Čech přišel na pozvání cisterciáckého opata Eugena Tyttla. První úspěchy sklidil dílem sv. Luitgarda vytvořeným pro Karlův most. Stal se úspěšným a uznávaným tvůrcem. V roce 1714 zakoupil dům stojící na tehdejším Dobytčím trhu, dnešním Karlově náměstí. V něm žil, provozoval významnou sochařskou dílnu a nakonec i 15. února 1736 zemřel. Na domě je umístěna Braunova pamětní deska. Jeho četná díla lze obdivovat v Praze i na mnoha dalších místech v Čechách.

Architekt

Slavný barokní architekt František Maxmilián Kaňka (někdy uváděn i jako Ganka či Khanka) byl pokřtěn 19. srpna 1674, zemřel ve věku téměř 92 let a pohřben byl 14. července 1766 do krypty Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Zprvu úzce spolupracoval a Janem Blažejem Santinim Aichlem a také s Giovanim Batistou Alliprandim, jejichž některé rozestavěné objekty pak později dokončoval. Pracoval pro významné šlechtické rody – Mansfeldy, Vrtby, Štampachy, Černíny, ale pro klementinské jezuity či Univerzitu Karlo-Ferdinandovu. Navrhoval zámky, konírny, paláce a kostely nejen v Praze, ale po celých Čechách. Získal titul intendanta nad císařskými stavbami. Jeho otcem byl stavitel a měšťan Starého Města pražského Vát Václav Kaňka. Jméno Maxmilián dostal od svého kmotra šlechtice Maxmiliána Malovce. Kaňkovy potomci ale v rodinné tradici nepokračovali a stavebnictví se nevěnovali. Naopak, uplatnili se jako význační právníci a vysocí úředníci.

Rytina

Jediné vyobrazení letohrádku Matyáše Bernarda Brauna pochází z dnes nezvěstné mědirytiny M. Rentze aj. D. Montalegra, jejíž reprodukci zveřejnil Zdeněk Ruth ve své knize Praha v obraze pěti století, vydané Janem Štencem v Praze v roce 1934.

Katastrální území

Název: Braunův letohrádek

Umístění: Václavská čp. 340

Architekt: Patrně František Maxmilián Kaňka

Výstavba: 1720 až 1725

Adresa
Václavská
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 29.334" N, 14° 25' 2.334" E
Odkazy a literatura:
Datum poslední aktualizace: 1.3.2022 16:13
Datum vytvoření: 1.3.2022 16:13

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?