Jiří Ducháček: Antonín Benjamin Svojsík, Vyšehradský hřbitov, hrob č.15-57 (Vyšehrad)

Hrob bratrů Svojsíkových na Vyšehradském hřbitově zdobí busta Antonína Benjamina Svojsíka a skautská lilie se štítkem a psí hlavou. Reliéfní medailon vytvořený rovněž Jiřím Ducháčkem zpodobuje jeho nejstaršího bratra Aloise, který položil život při výkonu duchovní služby za světové války, jak připomíná text: „Šel pravdu hledat v celý svět v své touze nekonečné. Za právo vlasti boj když ved, kles v náruč pravdě věčné.“

Sochař Jiří Ducháček se narodil v řemeslnické rodině na Vyšehradě. Vyučil se kameníkem a několik let pracoval v oboru. V roce 1925 byl přijat na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu, kde studoval sochařství u Josefa Mařatky, Karla Štipla a Karla Dvořáka. Studia úspěšně ukončil v roce 1932. Věnoval se figurální plastice, především komornímu portrétu a venkovskému. Jeho tvorba byla důsledně realistická, ale zůstávala stranou širšího zájmu. Monumentální úkol přijal Ducháček jen jednou, a to na bronzové sochy Práce a Organizace (1938) před budovou Elektrických podniků hlavního města Prahy. Největším přínosem tak zůstaly portrétní busty, například malířů F. Tichého, J. Kadeřábka, E. Kotrby, J. Kotase a pamětní desky, např. J. Vrchlického, A. Randy, J. Wolkra, K. S. Sokola. Datum jeho úmrtí není známo.

Antonín Benjamin Svojsík se jmenoval Antonín František Svojsík. Se skautingem se seznámil díky svému staršímu bratru Aloisovi. V roce 1911 se vydal do Anglie, kde navštívil skautský tábor a seznámil se s metodami výchovy mládeže. Po návratu sestavil pokusnou skautskou skupinu ze žáků žižkovské reálky, kde působil jako středoškolský profesor. Svojsík se pokusil nejprve skauty začlenit do Sokola, ale když neuspěl, založil 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák. Následujícího roku začal vydávat časopis Junák, který přečkal válečné útrapy a po jejich skončení dne 7. června 1919 založil Svaz junáků – skautů RČS. Stal se pak jeho náčelníkem, v kteréžto funkci zůstal až do smrti. Na Univerzitě Karlově byl jmenován docentem skautingu.

Alois Svojsík se stal římskokatolickým knězem. Vysvěcen byl v roce 1897. Ale byl činným i literárně. Psal fejetony, překládal náboženské spisy a napsal v roce 1913 knihu Japonsko a jeho lid. O svých cestách po Evropě, Severní Americe a Přední Asii přednášel ve vlasteneckých spolcích, kdy ve třech letech uspořádal přes 200 přednášek.