Bernard Otto Seeling: Madona (Vyšehrad)

Bernard Otto Seeling v letech 1873 až 1875 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesorů Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho první zakázkou byla socha Jana Amose Komenského pro město Přerov. Socha sv. Jiří pro kapli na hoře Říp a model sochy hraběte Františka Šporka pro Kuks byly školou oceněny a Seeling obdržel stipendium Aloise Klara, díky němuž mohl pobývat tři roky v římském Palazzo Venezia, kde vytvořil sochu Bedřicha kardinála Schwarzenberga a sochu Krista Spasitele pro Akademii dell´Anima v Římě. Po návratu do Prahy roku 1878 byl velmi pracovitým, plodným a velice uznávaným sochařem. Dotvořil mimo jiné šestnácti sochami výzdobu Prašné brány a podílel se i na výzdobě Rudolfina a portálů síní Staroměstské radnice. Jeho manželkou byla Arnoštka Nikodémová, s níž uzavřel sňatek na Královských Vinohradech. Arnoštka byla dcerou sportovce Alfréda Nikodéma, propagátora zimního plavání, který se koupal i po své osmdesátce v zamrzající Vltavě.

Na území dnešní Prahy 2 vytvořil  sochu sv. Ludmily umístěné v nice ve štítu nad rozetou kostela sv. Ludmily na náměstí Míru a jeho plastiku najdeme i na Vyšehradském hřbitově, kde je kopie sochy sv. Jakuba, která zdobí hrob č. 9-10 sochaře Václava Levého (1920-1870), který je i jejím původním autorem.

Zlatník a klenotník Alfréd Nikodém proslul především jako všestranný sportovec a propagátor otužování. V Praze ve Vltavě plaval poprvé veřejně o Vánocích roku 1923. V roce 1946 se stal jeho následníkem otužilec Oldřich Liška. Tradice založená Nikodémem se zachovala do dnes. Pod názvem Memoriál Alfreda Nikodéma se koná každoroční plavání ve Vltavě 26. prosince.