Antonín Popp: Jan Evangelista Purkyně (Vyšehrad)

Jan Evangelista Purkyně získal vzdělání u piaristů, ve dvaceti letech řád opustil a živil se jako vychovatel ve šlechtických rodinách. Vystudoval lékařskou fakultu. Pro své vlastenecké názory se marně ucházel o profesuru na pražské univerzitě, místo však získal na univerzitě ve Vratislavi. Svůj nejvýznamnější objev prezentoval na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze roku 1837, kde mezi prvními na světě přisoudil buňkám jejich stěžejní význam pro život. V roce 1850 v Praze založil fyziologický ústav, tři roky nato stál u zrodu časopisu Živa, který vychází dodnes. Stal se členem londýnské Královské společnosti, vídeňské a pařížské akademie věd, poslancem zemského sněmu, nositelem Leopoldova rytířského řádu.

Jan Evangelista Purkyně je otcem malíře Karla Purkyně.

Pomník Jana Evangelisty Purkyně zřídil na Vyšehradském hřbitově jako druhý v pořadí (po Hankovi) spolek Svatobor. Proto je na vrcholu plastický znak Svatoboru, tři ruce svírající kruh a znázorňující tak poslaní svatoboru: Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj! Pás obepínající vrchol pylonu připomíná jeho základní poznání: Omne vivum ex ovo (vše živé pochází z vejce) a jméno zemřelého doprovází jeho osobní heslo: Pokud a kde Bůh žíti povelí, buď věren vlasti, víře, příteli.

Jan Evangelista Purkyně má pomník na Karlově náměstí a jeho jméno nese i ústav na Albertově, v němž je umístěna i vědcova busta.

Antonín Popp byl synem sochaře a modeléra porcelánu Arnošta Poppa. Sice nedostudoval kresbu na pražské Akademii, ale přesto si záhy otevřel vlastní sochařský ateliér. Brzy se umělecky prosadil a jeho díla začala zdobit veřejné budovy, například Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum či Národní divadlo. Jako pedagog na Českém vysokém učení technickém získal hodnost docenta a vyučoval i na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Byl jedním z nejproduktivnějších českých sochařů.

S dílem sochaře, medailéra a pedagoga Antonína Poppa se můžeme kromě výzdoby hrobu Jana Evangelisty Purkyně ještě setkat na Vyšehradském hřbitově na hrobě právníka a intendanta Národního divadla Jakuba Škardy (hrob 14-10) či na území městské části Praha 2 v nikách hlavního vchodu budovy ČVUT na Karlově náměstí v Praze, pro něž vytvořil v roce 1874 kamenné alegorické sochy Věda a Práce.

Jiří Pacold studoval v Praze a během stavitelské praxe pokračoval ve studiu a v roce 1863 se habilitoval jako soukromý docent pro hospodářské a průmyslové stavby.  V roce 1871 byl jmenován řádným profesorem české polytechniky a v roce 1889 jejím rektorem.