Jaroslav Jakoubek, Mánesova čp. 1641/68 (Vinohrady)

Jaroslav Jakoubek se narodil 30. října 1927 ve Dvoře Králové nad Labem, zemřel 27. července 1993 v Praze.

Hudební skladatel, textař a básník. Přezdívalo se mu „otec českého šansonu“.

V polovině padesátých let, kdy mládež začala objevovat soubory malých forem, které potom přerostly do divadelního tvaru, začal Jaroslav Jakoubek psát na texty Jiřího Suchého a bratří Koptů písničky pro první Textappealy v pražské Redutě, kde hrával i na piano. S Ivanem Vyskočilem st. zakládal Divadlo Na zábradlí. Autorsky se podílel i na prvních inscenacích v Semaforu, a to nejen jako skladatel, ale i jako textař. Spolupracoval s Československou televizí a s Československým rozhlasem, kde působil jako externí redaktor tehdy oblíbeného Mikrofóra.

Jaroslav Jakoubek složil na 420 písní. Jeho texty vyšly knižně ve sbírkách Písničky (1966) a Variace (1977). Jeho nejznámější skladbou je patrně Nějak se vytrácíš má lásko.

Období normalizace po vstupu spřátelených armád do ČSSR v roce 1968 znamenalo odsunutí Jaroslava Jakoubka do ústraní a normalizační dobu tak strávil v kotelně. K rozhlasové práci se mohl vrátit po roce 1989, ale z nabyté svobody se dlouho netěšil. Žil v Mánesově ulici č.p. 1641/68, kde na něj upomíná bronzová pamětní deska. Je na ní skladatelům reliéfní portrét a text: „Zde žil básník a hudební skladatel Jaroslav Jakoubek *30. 10. 1927 †27. 7. 1993“

Galerie: