Petr Janda

Petr Janda se narodil do muzikantské rodiny 2. května 1942 a prožil své hudební začátky v Praze 2, Záhřebské ulici 32, nedaleko náměstí Míru, později se přestěhovali do ulice Šumavské. Petr se vzdělával na dvou základních školách v Praze 2, v Makarenkově, nyní Jana Masaryka a ve Slovenské. Matka skvěle ovládala klavír, otec housle, na které hrál posléze i malý Petr, když předtím chodil také do Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu k Bohumilu Kulínskému st.. Na kytaru se začal učit hrát sám ve 14 letech poté, co ho učitel houslí inspiroval zmínkou, že na kytaru hrál i Paganini. Pro umělcovu virtuozitu je sedmdesátiletá praxe v hraní na tento nástroj dostatečným vysvětlením. Ovládá sólové akustické i elektrické kytary a bicí.

Petr Janda měl dva bratry, on byl dítětem prostředním. S Jiřím (nar. 1941) měl velmi hezký vztah až do jeho smrti, navzdory Jiřího indispozici po cévní mozkové příhodě, kdy zůstal upoután na vozík a jak sám Petr Janda vzpomíná, do poslední chvíle spolu "chodili" na pivo. Až přišla epidemie covidu a bratři se ani nestačili rozloučit. Třetím z bratrů je Slávek (1952), frontman skupiny Abraxas, s nímž se Petr Janda díky rodinné restituční kauze nestýká. Jejich bratrancem byl Luboš Andršt, kytarista a hudební skladatel, který zemřel v r. 2021.

Slavný Olympic založil v roce 1962 s původním názvem Karkulka (Karlínský Kulturní Kabaret) Miloslav Růžek. O šest let později Olympic už vystupuje a natáčí v proslulé sestavě – Petr Janda, Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Miroslav Berka, Jan Antonín Pacák. V té době také vyšlo první LP skupiny – Želva, které bylo zároveń prvním československém beatovým albem. Řízením osudu se totiž Petr Janda poměrně časně setkal s Janem Antonínem Pacákem, bubeníkem Olympicu, v Big Beat Quintetu a od té doby je Petr Janda zásadní osobností slavné skupiny. 

Další kariéra kapely Petra Jandy je spojena s angažmá v Semaforu, kdy spolu s nimi zpívali Pavel Bobek, Josef Laufer, nebo Yvonna Přenosilová. Vzpomeňme i na účinkování v tomto divadle v pásmu Ondráš podotýká (1964). Pak již následovaly velké koncerty a koncertní turné, což nakonec vedlo k přestavbě kapely. Ta svoji svoji tvář měnila průběžně až do dnešních dnů, kdy Jandu doprovází už jen jeho dlouholetý souputník Milan Broum, basák, který do kapely přišel v roce 1975. Olympicu se díky jeho letitému působení nevyhýbaly ani smutné události  - v r. 1987 tragicky zemřel klávesista Miroslav Berka, v r. 1995 bubeník Petr Hejduk, v r, 2013 bubeník Milan Peroutka, v r. 2021 zemřel spoluzakladatel kapely Pavel Chrastina a r. 2024 "basák" Ladislav Chvalkovský.

V kariéře Petra Jandy je spousta milníků. Jako první beatová skupina se zúčastnili písňové soutěže Bratislavská lyra, zásadní je určitě Paříž v r. 1968 a šest písní, které tu Olympic natočil. Vzpomeňme například Bon soir mademoiselle Paris, kterou na konci 90. let nazpíval Petr Muk a i v jeho pojetí se stala megahitem, Kamenožrout zelený nebo Pták Rosomák. Z nich vznikla deska Five Travellers, která ve Francii v roce 1969 vyšla. O turné Olympicu v Paříži natočila Československá televize v r. 1968 krátkometrážní klipový film Olympic v Paříži (r. Alexej Nosek).  V době francouzské dovolené se členové Olympicu také dozvěděli o okupaci Československa vojsky "spřátelených" armád Varšavské smlouvy. Do vlasti se vrátili na Vánoce 1968 a následně natočili druhou úspěšnou desku Pták Rosomák. Následovala samozřejmě i další alba nebo singly s nestárnoucími hity, například Slzy tvý mámy, Dej mi víc své lásky, Snad jsem to zavinil já, Jasná zpráva, Jako zamlada, Dávno..., Skupina byla léta úspěšná v anketě Zlatý Slavík, dosáhla dokonce tří vítězství za sebou, stejně jako v nástupnické anketě Český slavík.

Mimo koncertování složil  a nebo propůjčil Petr Janda hudbu k nejméně 30 filmům a má velmi široký záběr z hlediska jejich scénářů. První doplnil hudbou již na sklonku šedesátých a začátkem 70. let, například snímky pro mládež Metráček (1972) podle námětu Stanislava Rudolfa nebo Vítr v kapse (1983). V osmdesátých letech doprovodil hudbou psychologický film Vladimíra Drhy Citlivá místa (1987) s Janou Brejchovou a Terezou Brodskou. Před listopadem 1989 spolupracoval coby skladatel na populární komedie Vrať se do hrobu s Milanem Šteindlerem, na sérii Jak básníci..... Dušana Kleina, nebo na úspěšném filmu Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) režiséra Patrika Hartla.

Rodinný život Petra Jandy byl naplněný slávou, ale bohužel i tragédiemi. Po smrti první ženy a následně syna Petra byla a je otci oporou dcera Marta, která si, mimo svého vlastního vystupování. s ním občas zazpívá. Druhou ženu, Martinu Jandovou, mohou znát diváci TV Prima coby moderátorku. Třetí manželkou je Alice Jandová. S nimi má Petr Janda další tři dcery a je již také dědečkem a pradědečkem. 

Mimo hudební kariéru působil Petr Janda mezi léty 1992-1997 jako předseda výboru Ochranného svazu autorského, v r. 2024 kandidoval jako nestraník do Senátu. Získal mnohá ocenění, připomeňme Stříbrnou medaili předsedy Senátu v r. 2016 a v r. 2024 Medaili I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti umění.

U příležitosti 60. výročí založení skupiny se konal v r. 2022 v pražské Lucerně velkolepý koncert, na němž zahráli mj. například Michal Prokop nebo Michal Pavlíček, K osmdesátinám Petra Jandy, který je stále neuvěřitelně vitální, natočila režisérka Olga Malířová Špátová příběh o jeho lásce k hudbě, posedlosti, zápalu, o skládání a hraní, nazvaném podle přezdívky Django (2023), kterou pro něj v r. 60. letech vymyslel Jan A. Pacák. Frontman skupiny Olympic je i jednou z osobností kalendáře MČ Praha 2 pro rok 2025, které fotografoval Jakub Ludvík.

Umělec nyní zažívá klid a rodinnou pohodu v místě zvaném Propast u Jevan ve středočeském kraji, kde žije a tvoří ve vlastním nahrávacím studiu. 

Čestné občanství Prahy 2 bylo umělci uděleno 25. března 2026.