14 českých knížat, kostel sv. Petra a Pavla, Štulcova ulice (Vyšehrad)

První panovník Franské říše by Karel Veliký (747–814), jehož na trůnu následoval syn Ludvík I. Pobožný (778–814). Po Ludvíkově smrti si jeho synové rozdělili Franskou říši tzv. Verdunskou smlouvou na tři království. Lothar I. získal Středofranskou říši, Karel II. Holý Západofranskou říši (dnešní Francie) a Ludvík II. Němec Východofranskou říši (na východ od Rýna a na severovýchod od Itálie, dnes převážně ležící v Německu). Ludvík II. Němec se tak stal prvním králem Východofranské říše. Jako křesťan se snažil rozšířit svůj vliv na území pohanů a záhy začal posunovat hranici své říše blízko k našemu území, tehdy ještě pohanského. To patrně přimělo čtrnáct knížat z českých kmenů, aby i se svými družinami odjelo do bavorského Řezna, a tam se všichni nechali dne 13. ledna 845 pokřtít. Jednalo se v té době o ojedinělý počin v dějinách Evropy, neboť knížata se rozhodla přijmout křest dobrovolně, za tím účelem se sjednotilo a jednalo nezávisle na prvním velkomoravském knížeti Mojmírovi. Stalo se tak dlouho před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Z dnešního pohledu přijetím křesťanství od Východofranské říše dala česká knížata jednoznačně najevo, že se Čechy přiklánějí k Západu a jeho tradicím a nikolivěk k Byzantské říši, čili k východní kultuře. Ludvík II. Němec si roku 848 podřídil Moravu a donutil ji platit Východofranské říši tribut, ale v Čechách již nepochodil, neboť narazil na sjednocené Čechy, kteří Franky vyhnali, když je při tom obrali o lup z Moravy. Roku 849 se Frankové do Čech vrátili s velkým vojskem vedeným Ernestem a markrabětem Thakulfem. Češi útok odrazili a začali vyjednávat s Franky o míru, během toho však Frankové na Čechy zaútočili, ale Češi je obklíčili a porazili. Karta se obrátila a o mír museli vyjednávat Frankové, kteří jej nakonec za pro Čechy výhodných podmínek získali. Moravské kníže Rastislav tak získal čas na upevnění svého státu, který se ale zanedlouho rozpadl a v české kotlině povstalo prozápadně orientované knížectví prvních Přemyslovců. Pamětní deska je umístěna vedle vchodu do kapitulního kostela sv. Petra a Pavla.