Eduard Pštross (Vinohrady)

Guberniálním nařízením ze dne 13. června 1849 byly spojeny usedlosti za Slepou, Žitnou, Koňskou, Horskou a Poříčskou branou a vznikla samostatná a značně rozsáhlá obec Vinohrady. Velkou zásluhu na tom měl Eduard Pštross, který byl zvolen prvním starostou této obce. Jeho rodiči byli Jan a Babetta Pštrossovi, majitelé usedlosti Pštroska.

Pštroska se předtím nazývala Křížovkou podle staroměstského měšťana Kříže a později Paroubka podle majitele Jana Kristiana Paroubka, místosudího a královského apelačního rady.  Václav Lieber, který Paroubku koupil v roce 1775, zde přistavěl budovu čp. 36, o něco později i budovu čp. 35.

Od dalšího majitele (Josef Enis, svobodný pán z Attrů) koupili Paroubku v roce 1815 již zmínění manželé Jan a Babetta Pštrossovi, kteří dali celé usedlosti název Pštroska (domu čp. 35 se však i nadále říkalo Paroubka a domu čp. 36 Křížovka). Jan Pštross vybudoval ve vinici hostinský dům s lázeňskou restaurací a nad zdejším pramenem, podle něj léčivým, velký altán ve formě antického chrámu. Vinohrad byl částečně přeměněn na park a sad, uprostřed vznikla rozsáhlá lázeňská budova s parními lázněmi.

Lázeňský podnik po smrti svého otce převzal Janův syn Eduard Pštross. V roce 1849 bylo na Pštrosce otevřeno divadlo.

Roku 1872 koupil usedlost František Julius Heine, který ji téměř celou rozparceloval a prodal na stavební pozemky. Část si však ponechal, aby na ni r. 1887, na rohu nynější Vinohradské a Balbínovy ulice, vystavěl po něm nazvaný velký hostinec s prostorným sálem. Zbytek zahrady koupila od Heinových dědiců vinohradská obec na vybudování Riegrových sadů a rozparcelování na stavební pozemky. Pštroska tak zanikla na sklonku 19. století.