Jan Hlavatý

Jan Hlavatý, syn herce Vladimíra Hlavatého a vnuk herce a režiséra Františka Hlavatého, se zaměřil na výtvarný umělecký obor - scénografii. Narodil se v březnu 1946 na klinice v Londýnské ulici na pražských Vinohradech. Rodiče bydleli v Sokolské 464/27, v domě, který stavěl architekt Kotas původně pro italskou pojišťovnu Riunione Adiatica di Siccurtá. Ta v něm pronajímala byty na nájemní bydlení a po II. světové válce nemovitost převzal stát. Jan Hlavatý zde prožil zhruba 50 let, ale i poté žije v Praze 2 na Novém Městě.

Do základní školy chodil v Legerově ulici kousek od novoměstských Šancí a dětských lékařských ústavů. Poté přešel na Výtvarnou školu na Hollarově náměstí (1961-1965). Během studia navštívil mj. výstavu scénických návrhů jevištního výtvarníka Františka Tröstera, které se mu moc líbily pro nápaditá prostorová řešení. Protože jako syn z herecké rodiny divadelní představení často navštěvoval a vnímal i jejich výtvarnou stránku, rozhodl se pro studium scénického výtvarnictví.

Od druhého ročníku Výtvarné školy se mu do rukou dostával do rukou kulturní čtvrtletník „Tvář“, redigovaný doktorem Ladislavem Hejdánkem. Ten byl dalším impulsem a tématem debat se spolužáky. V době uvolnění možností k cestování se vydal v roce 1964 do Francie a setkal se tam s českým malířem Josefem Šímou, který žil trvale v Paříži a znal se s Hlavatého příbuznými. Na setkání vzpomíná: „Šímovi bydleli na jihu města v dvoupokojovém bytě. Když jsem k nim přišel, viděl jsem rozmalované plátno na stojanu. Byla to moc hezká návštěva a o rok později, když jsme k příbuzným jeli s bratrem Pavlem, jsem ji zopakoval. Bohužel všechno, v čem bylo možné vidět naději, možnost++ mezinárodních studií a stáží, bylo pak přerušeno a zničeno sovětskou okupací.“

Následovalo studium na grafické přípravce VŠUP u profesora Josefa Nováka v období 1965 – 1967 a pokračování na katedře scénografie pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění u profesora arch. Františka Tröstera a profesora Ladislava Vychodila v letech 1967 – 1971.

Profesor Tröster založil katedru scénografie v roce 1945 a vyučil hodně adeptů svého oboru. Některé z nich Hlavatý znal osobně a sám patřil k poslední generaci jeho studentů. „Scénografie jako výtvarný obor dávala možnost užití malby, grafiky sochařství a architektury v celé šířce prostorového vyjádření a profesor Tröster studentům uměl všechno velmi poutavě svými přednáškami zprostředkovávat“ uvádí Jan Hlavatý, který na svého profesora s vděčností zavzpomínal i  v roce 2004 při symposiu v Národním muzeu ke stoletému výročí od narození Františka Tröstera, a to hned ve dvou příspěvcích: „Studium u profesora arch. Františka Tröstera“ a „Práce Františka Tröstera pro časopis Trn“.

Architekt Jan Hlavatý je znám především výtvarnou prací pro televizi. Ta začala v roce 1971 po studiu, kdy mu arch. Miloš Ditrich, profesor televizní specializace na katedře scénografie, nabídl možnost realizací scénografických zakázek. Od roku 1990 byl zástupcem vedoucího výtvarného oddělení Československé televize a v letech 1992 – 1994 byl profesním vedoucím výtvarného oddělení již České televize. Jako autor expozic, reprezentoval Českou televizi na různých přehlídkách, např. grafické úpravy expozice ČT na Mezinárodním festivalu televizní tvorby Mipcom ve francouzském Cannes v roce 1993. Jan Hlavatý pracoval i pro divadelní scény.

Věnuje se také dlouhodobě volné malbě, kde jsou mu tématem zejména abstraktní nefigurativní kompozice spojené s mezními situacemi osamocení člověka uprostřed světa a městské civilizace. Je činný též jako pedagog ve výtvarném oboru. Je členem několika výtvarných asociací  - Syndikátu výtvarných umělců, Asociace užité grafiky, Společnosti Františka Tröstera. Je několikanásobný účastník Pražského Quadriennale.

Pozn.: Zpracováno s využitím podkladů od rodiny Hlavatých