Ladislav Štaidl (Nové Město)

Ladislav Štaidl se narodil ve Stříbrné Skalici, avšak vyrůstal i se starším bratrem Jiřím v rodinném domě na Vinohradech ve Šrobárově ulici čp. 1869/14. Jeho otec Ladislav Arnošt Štaidl byl před znárodněním komunisty podnikatel v dřevozpracujícím průmyslu. Ladislav se od mládí zajímal o hudbu.

Začínal po maturitě v roce 1962 se skupinou Crazy Boys společně s Miki Volkem , Ondřejem Suchým a Miroslavem Berkou. Na podzim roku 1963 se společně s bratrem Jiřím spolupodíleli na činnosti klubu a kapely Olympic ve Spálené ulici, měli za sebou práci v Karlínském kulturním kabaretu (přezdívaném Karkulka), vedeném Jiřím Brabcem.. Pracoval i pro divadlo Semafor, kde se seznámil s Karlem Gottem. Společně s ním a s bratrem Jiřím pak v roce 1965 založili Divadlo Apollo. Bratři spolu psali písně pro Karla Gotta. Jiří Štaidl, který byl autorem textů, však předčasně zemřel při autonehodě v roce 1973. V roce 1967 odjeli Karel Gott a Ladislav Štaidl s dalšími spoluhráči z orchestru Apollo na půlroční angažmá do Las Vegas  v USA (mj. s  Rudolfem Roklem a Antonínem Gondolánem). V letech 1967 – 1989 byl kapelníkem Orchestru Ladislava Štaidla, který vystupoval s Karlem Gottem. V orchestru působili špičkoví instrumentalisté české scény jazzové a populární hudby (Rudol Rokl, Felix Slováček, Václav Týfa, Vincenc Kummer, Ondřej Soukup, Jan Žižka).

Ladislav Štaidl je autorem cca 200 písní a textů, hudby k cca 80 televizním filmům a inscenacím, ale i několika knih. Patřil spolu s Karlem Svobodou ke stěžejním dodavatelům domácího repertoáru pro Karla Gotta, pro nějž napsal desítky písní. Mezi nimi hity jako Trezor, Kávu si osladím, Přijela pouť aj. Sám nazpíval píseň Mží ti do vlasů. Štaidl psal také pro Helenu Vondráčkovou, Hanu Zagorovou nebo Jiřího Korna a další interprety. V 80. letech pak skládal také pro Dalibora Jandu a pro Ivetu Bartošovou. Komponoval také hudbu k filmům a televizním inscenacím (Hvězda padá vzhůru, Romance za korunu, Zkoušky z dospělosti, Malý pitaval z velkého města, Chlapci a chlapi aj.). Po roce 1989 se Ladislav Štaidl vzdal své hudební kariéry a začal úspěšně podnikat. Rovněž sepsal a vydal několik knih. autobiografické vzpomínky Víno z hroznů, Desátý klíč, povídky Ukradená pointa či rozhovory Rendes-vous s paní Zuzanou.

V roce 1986 získal Ladislav Štaidl titul zasloužilého umělce, v roce 1992 pak obdržel diamantovou desku za deset miliónů prodaných hudebních nosičů. V roce 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

Ladislav Štaidl byl ženatý (1974 – 2001) s Annou, roz. Pleskotovou, s níž měl tři děti (Karolína, Jan, Jiří). Od konce 80. let spolupracoval a třináct let žil se zpěvačkou Ivetou Bartošovou, s níž měl syna Artura. Této části jeho života věnovala pozornost média. Od 90. let žil v domě v  Apolinářské ulici, který stojí v místech někdejšího proslulého hostince Jedová chýše. Zemřel ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na komplikace spojené s nemocí covid-19.