Arnošt Pachner (Vinohrady)

Arnošt Pachner, nejstarší syn Josefa a Barbory Pachnerových, se narodil 26. listopadu 1872 v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě, kde v letech 1882–1891 studoval na gymnáziu. Arnošt s mladším bratrem Arturem byli nerozluční sourozenci a podnikali spolu spoustu věcí. Milovali přírodopis, měli také doma sbírku mušlí a škeblí, kterou měli popsanou i latinskými názvy. Arnošt byl o rok a půl starší než Artur a ke konci gymnázia proto schválně propadl, aby mohli oba současně maturovat a studovat medicínu v Praze na Karlově univerzitě. Podařilo se jim to. Arnošt se po ukončení fakulty specializoval na zubní lékařství. Ordinaci měl v prvním patře svého domu čp. 89 na hlavním náměstí v Německém Brodě. Koupil jej 10. ledna 1906 za 32 200 korun a téhož roku ho moderně upravil. Po předchozích majitelích se mu říkalo dům Kadeřávkovský. Po válce byla majitelkou této nemovitosti dcera Alžběta s manželem. V roce 1977 byl dům kvůli špatnému stavu zbořen a dnes je na jeho místě budova České pojišťovny.

Arnošt Pachner byl podle vzpomínek spisovatele MUDr. Františka Langera lékařem se skvělou pověstí. Byl to prý jemný a vzdělaný člověk, milovník literatury a obrazů. Finančně podporoval, stejně jako další členové rodiny, začínající umělce (např. Jana Zrzavého, Alfréda Justitze, Jaroslava Panušku). Byl manuálně zručný - ze zlata a stříbra vyráběl šperky. Vlastnil kameru a natáčel rodinu i Německý Brod. Rád fotografoval. Roku 1922 měl dokonce ve své ordinaci ošetřit bolavý zub spisovateli Jaroslavu Haškovi, který v té době pobýval v Lipnici nad Sázavou. Vzpomíná na něj i malíř Jan Zrzavý ve své knize pamětí. Arnošt se oženil s Elsou Reichovou, narozenou 29. července 1879 ve Všestarech u Hradce Králové. Měli spolu tři dcery - Annu, Marii a Alžbětu.

Marie se narodila 24. května 1902 v Německém Brodě a zemřela 5. srpna 1995 v Praze. V letech 1913-1922 studovala na Gymnáziu v Německém Brodě. Provdala se za zubního lékaře Otu Egerta, který měl do roku 1935 ordinaci v Německém Brodě. Poté se celá rodina přestěhovala do Prahy. V průběhu války se kvůli záchraně dcery a syna s manželem rozvedla, po válce se znovu vzali. Marie prošla Terezínem – dostala se tam transportem Dt 10. ledna 1944 z Prahy. O třináctiletou dceru a rok a půl starého syna se až do konce války obětavě staral manžel. Vypovídají o tom motáky, které si Marie a Ota Egertovi za pomoci českých četníků vyměňovali. V Terezíně Marie pracovala v dílně na štěpení slídy. MUDr. Ota Egert odjel v květnu 1945 jako dobrovolník do Terezína do Malé pevnosti a pomáhal tam s likvidací tyfové epidemie. Tyfem se ale sám nakazil a dlouho se pak léčil.

Alžběta se narodila 11. března 1909. Studovala na gymnáziu a později v domě svého otce provozovala obchod s galanterií. Provdala se za JUDr. Vladimíra Salače. Alžběta rovněž prošla Terezínem - deportována byla z Prahy 25. ledna 1943. Smutné je, že do Terezína s ní byl deportován i půlroční syn. Naštěstí je nepotkal osud většiny českých Židů, a oba se v Terezíně dožili osvobození. Alžběta zemřela 18. listopadu 1973.

Anna se narodila 31. ledna 1901 a zemřela 8. března 1925 zřejmě na zápal plic. Studovala na německobrodském gymnáziu, začala studovat medicínu na Karlově univerzitě v Praze.

Arnošt Pachner s manželkou Elsou byli po březnu 1939 donuceni opustit Německý Brod. Přestěhovali se do Prahy, kde v té době již žily obě jejich provdané dcery. Bydleli v  Polské (tehdy Stifterově) ulici 3 na Královských Vinohradech. Přestěhování pro ně bylo velmi bolestné, dokládají to i dopisy z tohoto období. Netušili, že Praha není jejich konečnou stanicí. Transportem Au1, č. 350, dne 15. května 1942 odjeli do Terezína. Z Terezína pokračovali 19. října 1942 transportem Bw, č. 883 do Treblinky (Polsko), kde oba zřejmě zahynuli v plynové komoře v den příjezdu. Jak hluboce se Arnošt mýlil, když před odjezdem do Polska napsal v dopise propašovaném z Terezína, že Polsko je také země a že i tam se dá nějak žít…

Stejný osud potkal i jeho bratra MUDr. Artura Pachnera a jeho ženu Gabrielu roz. Schillerovou, které celá rodina říkala Ella. Artur Pachner zemřel zřejmě vysílením koncem roku 1944 a Ella byla zavražděna v plynové komoře. Milada, jejich jediná dcera, narozená v roce 1904, se provdala v roce 1932 za JUDr. Jakuba Skálu, s nímž měla syna a dceru. Díky smíšenému manželství a dovedností manžela se jí podařilo přečkat válečné útrapy.  Po jeho smrti odcestovala i s dětmi do ciziny a zemřela v roce 1997 v Arizoně v USA.

Dne 18. června 2024 byl do chodníku vedle vchodu do domu ulice Polská 3 vloženy  kameny zmizelých Arnošta Pachnera a jeho ženy Elsy.