Bohumil Šmída (Vinohrady)
Český filmový herec, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog a filmový produkční (ale i sportovec a voják) Bohumil Šmída se narodil 16. ledna 1914 v Praze, zemřel 6. března 1989 v Praze. Studoval gymnázium ve Slovenské ulici na Vinohradech.
Jméno Bohumila Šmídy je spjato především s československým filmem, v němž hrál v druhé polovině minulého století zcela zásadní roli. Již v době studií na reálném gymnáziu ve Slovenské ulici na Královských Vinohradech získal roli ve filmu Před maturitou. Během natáčení u Máchova jezera v roce 1932 se setkal s Františkem Filipovským, Františkem Smolíkem, Jindřichem Plachtou či s Vladislavem Vančurou. Toto setkání ovlivnilo jeho další život. V témže roce začal studovat práva. Z obav, že studia nedokončí, nastoupil základní vojenskou službu. Odvelen byl do Trenčína, kde se přihlásil do hokejového klubu HC Trenčín. V létě 1937 byl povýšen na poddůstojníka a stal se četařem.
Po převelení do Bratislavy k 36. pěšímu pluku trénoval hokej u VŠ Bratislava, se kterým postoupil do první ligy. V ní však klub sehrál pouhé dva zápasy, přičemž ve druhém, v Českých Budějovicích, zvítězil 2:0, když skóre otevřel právě Bohumil Šmída. Zároveň to byl však jeho poslední zápas v ledním hokeji. Základní vojenskou službu ukončil ke konci roku 1938. Po návratu do Prahy se připravoval ke zkouškám na právech a zároveň se věnoval tenisu. Dával hodiny tohoto sportu hostům v Zámeckém hotelu v Kokoříně. Po návratu z prázdnin v roce 1939 plánoval dokončit vysokoškolská studia, ale po uzavření vysokých škol Němci z tohoto záměru sešlo. Díky pobytu v kokořínském Zámeckém hotelu se seznámil s filmařem Richterem, který mu nabídl zaměstnání úředníka u pobočky americké distribuční společnosti Radiofilm. Pracoval tedy pro firmu Radiofilm jako fakturant půjčovny. Po příchodu Němců pak dostal nabídku od společnosti Slaviafilm, sesterské firmy Elektafilmu a následně ve skupině Prag-Film AG.
Z kanceláře se Bohumil Šmída postupně dostal do blízkosti filmařů. Jako asistent pomáhal při tvorbě filmů a současně pozoroval při práci činnost filmařů i věhlasných herců. Na Barrandově připravoval množství filmů, z nichž celá řada patří ke zlatému fondu naší kinematografie. Po znárodnění filmového průmyslu se stal vedoucím Divadla Filmového studia, ale po prodělaném zápalu plic na jaře 1949 se vrátil na pozici vedoucího výroby. V roce 1963 se stal ředitelem Studia populárně vědeckých a naučných filmů.
Do dějin našeho filmového umění i do povědomí diváků se zapsal především jako herec. Výčet filmů, ve kterých hrál je dlouhý a celá řada z nich je dosud neustále reprízována v televizích. Zmiňme např. Žižkovskou romanci, detektivky Kde alibi nestačí, či Nahá pastýřka, kde vytvořil nezapomenutelnou roli Pacínka a dále např. Na kolejích čeká vrah, Jeden z nich je vrah, Sázka na třináctku, Čas pracuje pro vraha, nebo Pěnička a Paraplíčko. Ale hrál i ve filmech Kdyby tisíc klarinetů či ve filmu Rakev ve snu viděti… , v němž se pojí detektivní žánr s komediálním a kde vytvořil hlavní roli vedoucího hotelu. Pro film Černý prapor vytvořil hudbu a nápěv písní. Závažná byla i jeho práce režisérská. Je autorem knihy Jeden život s filmem. Od počátku padesátých let začal přednášet na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, na níž od roku 1955 vedl katedru produkce.
Zemřel ve věku 75 let. Pochován je na Vyšehradském hřbitově v hrobě 2-96 nedaleko Slavína. Hrob patří šlechtickému rodu Špačků ze Starbugu, do něhož se Bohumil Šmída přiženil. Špačkům patřil, mimo jiné, hrad Kokořín. Bohumil Šmída si během léta 1939, jak již bylo zmíněno, přivydělával hodinami tenisu právě na Zámeckém hotelu v Kokoříně a zde se seznámil s vdanou paní Hanou Hendrychovou, rozenou Špačkovou. Bohumil Šmída vztah udržoval s Hanou i nadále. Přestože měla v roce 1941 již jedenáctiletou dceru, v dubnu toho roku se rozvedla a dne 17. prosince 1941 se za Bohumila Šmídu provdala.
Datum vytvoření: 15.11.2022 19:48
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba