Prof. Krajina (Zdroj: Wikipedia)

Vladimír Krajina (Nové Město)

Vědec, pedagog, politik, představitel domácího odboje proti nacismu. Zakladatel přírodních rezervací v Kanadě.

Vladimír Krajina se narodil 30. ledna 1905 ve Slavicích u Třebíče, zemřel 1. června 1993 v kanadském Vancouveru.

Vladimír Krajina po studiích na gymnáziu vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho oborem byla botanika. V roce 1927 získal doktorát, v roce 1934 se stal docentem a profesorem byl jmenován v roce 1945. Po okupaci se zapojil do odbojové činnosti. Patřil k vedení Politického ústředí. V budově tehdejšího Botanického ústavu Univerzity Karlovy v Benátské ulici čp. 433/2 organizoval vysílání ilegální radiostanice Sparta I. a zde také proběhla během roku 1939 řada konspiračních schůzek. Po sloučení Politického ústředí, Obrany národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme v ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) na jaře 1940 byl jedním ze šesti členů jeho koordinačního orgánu. Jako jediný z vedení ÚVODu nebyl za heydrichiády odhalen, ale musel se skrývat na venkově v Českém ráji. Přesto navázal kontakt s parašutisty a od 1. prosince 1942 do 15. ledna 1943 pokračoval ve vysílání do Velké Británie. Dne 3. února 1943 byl v Turnově zatčen gestapem a vyslýchán osobně K. H. Frankem, který s ním po německém vítězství počítal jako s hlavním svědkem obžaloby proti Edvardovi Benešovi. Po válce vstoupil Krajina do národně socialistické strany, za níž se stal poslancem nejprve v Prozatímním Národním shromáždění a po volbách v roce 1946 v Ústavodárném Národním shromáždění. V roce 1947 spolu s Petrem Zenklem, Janem Masarykem a Prokopem Drtinou obdrželi balíčky s výbušninou, které byly odeslány lidmi napojenými na KSČ, což se právě Krajinovi podařilo odhalit. Po únorovém převratu v roce 1948 byl vyloučen z vedení Karlovy univerzity, krátce vězněn a až po Benešově intervenci propuštěn. Uprchl za hranice a v exilu se stal místopředsedou Rady svobodného Československa a také předsedou exilové Československé strany národně socialistické. V Kanadě, kde zakládal přírodní rezervace, dosáhl světového věhlasu. Zemřel ve Vancouveru a urna s jeho popelem je uložena na Vyšehradském hřbitově v hrobě č. 6-1a. Na budově Botanického ústavu má pamětní desku, jejíž autorkou je Nina Jindřichová.

 

Narození
30.1.1905
Úmrtí
1.6.1993 (88 let)
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Datum poslední aktualizace: 14.5.2022 11:41
Datum vytvoření: 14.5.2022 11:41

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?