Antonín Jan Jungmann (Nové Město)

Antonín Jan Jungmann pocházel z Hudlic u Berouna z nemajetné rodiny z deseti dětí. Přes to se ze tří synů staly významné osobnosti českých dějin. Svá studia započal v Berouně, pokračoval na piaristickém gymnáziu v Praze a později  na pražské lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy  univerzity, kde byl roku 1811 jmenován profesorem teoretického i praktického porodnictví.

Do dějin se zapsal především jako lékař a porodník neodmyslitelně spojený s vybudováním Zemské porodnice u Apolináře (stavitel Josef Hlávka), která byla ve své době považována za největší evropskou porodnici. V roce 1824 se stal jejím prvním ředitelem.  Je považován za zakladatele pražské porodnické školy, porodnictví v českých zemích tím pozdvihl na evropskou úroveň, neboť se zasloužil o zlepšení podmínek výuky porodnictví a péče o rodičky. Zabýval se vzděláváním porodních bab a napsal první učebnice babictví a porodnictví v češtině, roku 1804 vydal Úvod k babení, roku 1814 Umění babické, roku 1827 Umění porodnické. Položil tak základy porodní a poporodní péče o matky a děti v našich zemích. K tomuto tématu.  Pozn.: Dvě z nich má ve svých sbírkách Zdravotnické muzeum NLK, které najdete v Praze 2 v Sokolské ulici č. 54.

V roce 1838 byl zvolen jedním z prvních českých rektorů Karlo-Ferdinandovy  univerzity v Praze, po něm následoval, což se v dějinách univerzit málokdy stává, jeho bratr, uznávaný jazykovědec Josef Jungmann.

Zabýval se též antropologií a zvěrolékařstvím, což dokazuje několik jeho prací. Vydal tři knihy o léčení a chovu zvířat, Nawedenj o konjch (1818),  O sedmeru dobytka domácýho, geho chowánj a nemocech (1826) a Koňský Lékař, aneb, Potřebné nawedenj o konjch, kterak totiž pěkných konj se dochowati kdo může... (1825) 

Antonín Jan Jungmann byl mladším bratrem českého obrozeneckého jazykovědce, spisovatele a překladatele Josefa Jungmanna (1773 - 1847), autora všeobecně známého Česko-německého slovníku. Společně s ním pracoval na překladu a tvorbě tohoto díla, a zasloužil se tak významným dílem o vytvoření českého vědeckého lékařského názvosloví.

Podílel se na kulturním životě a vedle psaní odborných lékařských knih o porodnictví či veterinářství  pravidelně přispíval do prvního českého vědeckého časopisu Krok, ať už psaním vlastních původních statí nebo překládáním (především z němčiny) odborných článků a beletrie. K jeho jazykovědným zájmům patřilo v neposlední řadě studium sanskrtu a indické kultury, O sanskrtu (článek vydaný v časopisu Krok v r. 1821). Uveřejněním ukázky originálního textu přispěl k rozšíření zájmu o Indii a její kulturu. 

Byl významnou osobností v historii české a evropské medicíny a svým vlastenectvím a v neposlední řadě svými vědeckými a literárními zájmy, si našel místo mezi  předními osobnostmi českého národního obrození.

Za svoje zásluhy byl v roce 1850 povýšen do rytířského stavu.

Bratři: 
Josef Jungmann  (1773 - 1847) český obrozenec, filolog , lexikograf, spisovatel a překladatel
Jan Jungmann kněz, člen Řádu křižovníků s červenou hvězdou.