Hugo Salus (Vinohrady)

Hugo Salus je nejvýraznější postavou předposlední generace autorů v období před tzv. „užším Pražským kruhem“, jak ho vymezil Max Brod. Salus byl synem veterináře a po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a Litoměřicích přišel studovat medicínu do Prahy. Od r. 1895 zde působil jako gynekolog.

V literatuře je čelným představitelem pražského novoromantismu, proslul zejména jako lyrik opěvující krásy přírody, přátelství, lásku. Inspiraci čerpal také z Prahy, z pověstí a legend, hlavně antických či biblických. V období přelomu století vydal několik básníckých sbírek: Gedichte (Básně, 1898), Neue Gedichte (1899, Nové básně), Ehefrühling (1900, Manželské jaro), Ernte (1903, Žně). Podle Arne Nováka je Salus „básníkem štěstí v lásce a v manželství, v dumě a požitku, ve hře a v rozmaru“ a sbírku Manželské jaro považuje Novák za Salusovu nejlepší básnické dílo. Podobně si této sbírky, ilustrované vyhledávaným umělcem z Worpswede Heinrichem Vogelerem, cenil i Max Brod.

Salus byl rovněž dramatikem. Jeho aktovka v blankversu Susanna im Bade (1900, Zuzana v lázni) byla nejprve berlínskou cenzurou zakázána, ale od roku 1901 byla na několika německých scénách uvedena. V pozdějších letech publikoval Salus hlavně novely a povídky, např. Das blaue Fenster (1906, Modré okno, česky 1925), Trostbüchlein für Kinderlose (1909, Knížka útěchy pro bezdětné), Die schöne Barbara (1922, Krásná Barbora, česky 1924).

Salus měl přátelské styky s mnoha českými umělci, nejblíže měl k Antonínu Dvořákovi, Jaroslavu Vrchlickému, či Jaroslavu Kvapilovi, portrétoval jej Max Švabinský (1902). Vrchlický také překládal Salusovy básně v časopisech Lumír, Zvon a Zlatá Praha. Salus obdivoval o 13 let staršího Vrchlického a věnoval mu báseň „Die Gewappneten“ (Ve zbroji), ve které apeluje na sbližování Čechů a Němců a roli básníků obou národů při překonávání vzájemných rozporů.

Salus byl ženatý s Olgou roz. Engel, dcerou majitele porcelánky Ludwiga Engela, usazeného na Královských Vinohradech. Jejich jediný syn Wolfgang Václav Salus (1909 – 1953) se stal angažovaným komunistou, v letech 1929-33 působil jako tajemník Lva Trockého. Za války byl internován, přežil transport do Osvětimi a v r. 1948 opustil Československo. Usadil se v Mnichově, kde byl otráven agentem Stasi nebo KGB. Okolnosti jeho smrti byly objasněny až v r. 1992.