Paul Leppin (Vinohrady)

Otec Paula Leppina, původním povoláním hodinář, byl písařem v advokátní kanceláři. Leppin navštěvoval gymnázium ve Štěpánské ulici, poté se stal úředníkem na ředitelství pošt a telegrafů. Na tomto místě setrval až do své předčasné penze v padesáti letech.

Na počátku 20. století stál v popředí pražské německé moderny, byl jedním z představitelů hnutí Jung Prag a takzvané „jarní generace“, která utvářela pražskou německou literární scénu v letech 1899 – 1906. Zároveň udržoval úzké vztahy s českými dekadenty kolem Jiřího Karáska ze Lvovic a přispíval do časopisu Moderní revue. Debutoval v třiadvaceti letech románem Die Türen des Lebens (1901, Dveře života), který se odehrává v prostředí nevěstek. Velkou pozornost, či dokonce pohoršení, vzbudil v r. 1905 svým románem Daniel Jesus, který vyšel v Berlíně. Místem děje je Praha a její různé společenské vrstvy, námětem pak konflikt sexuality a religiozity, přičemž Leppin dochází k názoru, že křesťanská kultura člověka připravila o plný život a pošpinila jeho tělo. Leppinův druhý román Severins Gang in die Finsternis (1914, Severinova cesta do temnot) se opět odehrává v ponurých pražských ulicích s atmosférou tíživého zoufalství bez záblesku naděje. Ve svých předválečných dílech lámal Leppin společenská tabu, která po 1. světové válce již nebudila takový rozruch. V r. 1918 vychází další Leppinův román Hüter der Freude  (Strážci rozkoše), který lze považovat za klíčové dílo o umění žít i o uměleckém životě tehdejší Prahy. Kritika byla postupně vůči Leppinovi příznivější, jeho práce byly prijímány kladně německými i českými recenzenty.

Z pozdější tvorby stojí za zmínku především dvojdílná Prager Rhapsodie (1938, Pražská rapsodie), jejíž prozaický svazek nese podtitul Das Antlitz der Mutter (Obličej matky) a básnický Helldunkle Strophen (Šeré strofy). K tomuto poslednímu dílu vydanému za života autora napsal úvod Stefan Zweig, autorem ilustrací je Hugo Steiner-Prag (který se proslavil m.j. ilustracemi ke Golemovi Gusutava Meyrinka). Jako jeden z mála pražských německy píšících autorů nebyl Paul Leppin židovského původu a nemusel tak po r. 1939 uprchnout do exilu. Přesto nebyl ušetřen přechodného zatčení gestapem, protože byl nacisty považován za Žida. V této době byl Leppin již těžce nemocen, zemřel na následky pokročilého stadia syfilidy 10.dubna 1945. Z Leppinovy pozůstalosti vyšel až v r. 1984 román Blaugast. Ein Roman aus dem alten Prag (Blaugast. Román ze staré Prahy).