Jan Drábek (Vinohrady)

Jan Drábek přišel na svět v Praze na Vinohradech. Otec byl právník, odbojář, po válce generální prokurátor Mimořádného lidového soudu, který soudil mimo jiné K. H. Franka. Jako odpůrce komunistů musel s celou rodinou po únoru 1948 odejít do exilu. Jan prožil vpravdě pestrý a dobrodružný život. Studoval na americkém jihu v době rasových nepokojů, sloužil v americkém námořnictvu, jeho hlas zněl na vlnách Rádia Svobodná Evropa k posluchačům za železnou oponou, rok strávil v jižní Indii na graduálních studiích přesvědčováním tamních studentů o výhodách demokracie amerického střihu. Zde se seznámil s Kanaďankou Joan, kterou později pojal za choť a odstěhoval se s ní do Vancouveru. Narodily se jim dvě dcery. V Kanadě se živil jako učitel, novinář a především spisovatel, píšící anglicky i česky. Jeho první knihy vyšly v Torontu v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Škvoreckých. Později vešla ve známost mezi čtenáře u nás zejména jeho trilogie z let 2000 - 2003: Po uši v postkomunismu, Po uši v protektorátu a Po uši v Americe, a následně biografie tatínkova přítele a představitele domácího nekomunistického odboje za druhé světové války Dva životy Vladimíra Krajiny (2016).

Jan Drábek se po roce 1989 do Československa pravidelně vracel a dokonce vstoupil do diplomatických služeb. Jako velvyslanec působil v letech 1992 – 1994 v Keni a v roce 1997 v Albánii. Mezitím byl v letech 1994 – 1996  šéfem protokolu na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Svou krátkou, přesto zásadní zkušenost ze služby českého velvyslance v Albánii, která zřejmě navždy změnila jeho vztah k vlasti, popsal v knize Po uši v postkomunismu. Po třech měsících zde totiž manželka těžce onemocněla a Jan, který chtěl, aby byla okamžitě převezena do vlasti a předána do péče českých lékařů, se kvůli tomu dostal do rozepře s tehdejším ministrem zahraničí. Letadlo si nakonec musel zaplatit sám a z velvyslaneckého postu odešel.

V roce 1998 se vrátil do Vancouveru, kde žije dodnes a nadále píše; byl trojnásobným předsedou Federace spisovatelů Britské Kolumbie a činovníkem v krajanské komunitě.  

Jeho osud byl zpracován do podoby komiksového příběhu spolu s dalšími šesti významnými pražskými osobnostmi, které se po exilu prosadily ve světě v celé řadě oborů, v knize Pražané ve světě. Ta vyšla v rámci projektu The Czechoslovak Talks, jež má za cíl, aby si zejména mladší generace při čtení inspirativních příběhů našich krajanů v exilu uvědomily, že svoboda není automatická, že cesty k úspěchu bývají trnité a vydlážděné jen tvrdou prací. Knize předcházelo vydání titulu Čechoslováci v cizině.