Olga Havlová (Nové Město)

Olga Havlová, roz. Šplíchalová, pocházela z pražského Žižkova a tato městská čtvrť obyčejných živnostníků v dětství utvářela její osobnost. Narodila se 11. července 1933. V jejích šesti letech se rodiče rozešli a Olgu nadále formovala navíc i rodina její starší sestry. Jako dítě mimo jiné navštěvovala Milíčův dům, zařízení pro mimoškolní výchovu dětí, jehož zakladatelem byl r. 1933 Přemysl Pitter. O mnoho let později byla přítomna jeho znovuotevření, to již jako manželka prezidenta. Jako malá si tu četla v knihovně, s maminkou navštěvovala divadla a kina, a získala tak vřelý vztah ke kultuře. Hrála v ochotnickém divadle. Po měšťance se vyučila v továrně u Bati, kde pracovala, avšak přišla o prsty na levé ruce. Tento nedostatek vždy velmi dobře schovala. Později vystřídala více zaměstnání, např. byla prodavačkou a účetní. Mezi roky 1961–1967 byla uvaděčkou v Divadle Na zábradlí a v té době, v roce 1964, se vdala za Václav Havla, s kterým se znala již osm let.

Byla jeho neodmyslitelnou partnerkou a mnoho pro něj znamenala. Manželství bylo bezdětné. Václav Havel se již prosadil jako spisovatel a byl uznávaný tady i v zahraničí. Zasazoval se o svobodu slova a nezávislost kultury. V roce 1967 Havlovi koupili chalupu v Podkrkonoší známou jako Hrádeček, kde často pobývali a pořádali proslulá divadelní představení a společenská setkání. Olga měla ráda přírodu a zahradu, podnikala se svými psy dlouhé procházky do okolí. V Praze bydleli na Rašínově nábřeží v domě na němž je umístěna pamětní deska Václava Havla

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, červenec 2023

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Od ledna 1969 oba manžele sledovala StB. Václav Havel se záhy stal jedním z významných disidentů, byl vězněn a Olga ho vždy velmi podporovala. Také se zapojila do této činnosti. Nejsložitější období bylo v letech 1979–1983, kdy vznikly Havlovy Dopisy Olze, což je 144 dopisů, které psal z vězení. Mezitím Olga ochraňovala jeho rukopisy a přijímala zahraniční návštěvy. Svým odvážným postojem se stala první dámou disentu a Charty 77. Za převoz samizdatových tiskovin byla stíhána bezpečností a obviněna z podvracení republiky. Trestní stíhání bylo zrušeno po revoluci v roce 1989. Během zatčení manžela se účastnila recesistických akcí spolku Hrobka, neboli Svépomocná lidová knihovna, jehož členkami byly manželky dalších uvězněných disidentů i těch, co byli na svobodě. Organizovala kulturní a společenská setkání, zahradní slavnosti v kostýmech a využívala svých znalostí z ochotnického divadla.

Po převratu, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem a Olga se stala první dámou, založila na začátku roku 1990 Výbor dobré vůle. Byla jeho předsedkyní. Hlavním cílem výboru bylo pomáhat lidem se zdravotním postižením, opuštěným nebo diskriminovaným začlenit se do společnosti. Velmi se věnovala charitě, zajímala se o děti s kombinovanými vadami a o seniory. Od roku 1995 Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové uděluje člověku se zdravotním postižením, který se zasloužil o zlepšení života jiných postižených, Cenu Olgy Havlové.

V roce 1991 obdržela Olga Havlová od norské nadace cenu Žena roku 1991, čtyři roky poté se stala Ženou roku 1995 České republiky. Byla však již vážně nemocná a rakovině podlehla 27. ledna 1996. Její smrt zasáhla mnoho občanů, lidé čekali u kaple v jižním křídle Pražského hradu v nekonečné frontě, aby jí vzdali čest. Je pohřbena na Vinohradském hřbitově v rodinné hrobce Havlových.

V roce 1997 jí byl propůjčen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Bylo po ní pojmenováno několik škol a ulic, natočeno několik dokumentů, napsána kniha. V roce 2018 k jejím nedožitým 85. narozeninám Výbor dobré vůle nechal vysázet po celé zemi 85 Stromů Olgy Havlové. Jeden z nich, jírovec žlutý, roste v  Kateřinské zahradě v Praze 2. U něj je pamětní deska.