František Kriegel

František Kriegel (Vinohrady)

František Kriegel se narodil 10. dubna 1908 v haličském Stanislawowě (dnes ukrajinské Ivano-Frankivsk), zemřel 3. prosince 1979 v Praze

lékař, komunista, politik, signatář Charty 77

Sdílet

František Kriegel se narodil v národnostně smíšené rodině: otec byl Rakušan, matka Polka. Vystudoval střední školu, ale na univerzitu ve Lvově se již jako židovský uchazeč nedostal. Na sklonku 20. let minulého století proto začal studovat na německé lékařské fakultě v Praze, kde v roce 1934 promoval. Na sklonku roku 1936 odcestoval do Španělska, kde na straně Interbrigád působil jako lékař ve španělské občanské válce. Dosáhl hodnosti majora a po porážce republikánů odcestoval v roce 1939 do Číny napadené Japonskem. Odtud se dostal do Bramy, kde pracoval jako smluvní lékař americké armády. Do Československa se vrátil až v roce 1945 a záhy se dal do služeb Komunistické strany Československa. V roce 1948 stál u zrodu Lidových milicí, když velitelem hlavního štábu se stal další „španělák“ Josef Pavel a jeho zástupcem právě František Kriegel. Politickým komisařem byl Josef Smrkovský. Ve funkci zástupce velitele Lidových milicí se aktivně podílel na komunistickém převratu.  Komunistická strana jej nejprve vynesla do funkce náměstka lidoveckého ministra zdravotnictví kněze Josefa Plojhara, ale po antisemitské čistce ve straně byl z funkce odvolán a pracoval jako závodní lékař v Tatře Smíchov. Antonín Novotný, který se dostal na vrchol komunistické hierarchie, se rozpomněl na muže z Února 1948 a za zásluhy za aktivní účast v komunistickém převratu byl Fr. Kriegel dekorován Řádem 25. února a následně i Řádem rudé hvězdy. Po vítězství kubánské revoluce odjel Kriegel na Kubu pomáhat Fidelu Castrovi ve vybudování socialistického zdravotnictví. Kriegel byl za to po návratu v roce 1964 odměněn Řádem práce a stal se poslancem Národního shromáždění. Dne 8. dubna 1968 byl František Kriegl zvolen předsedou Národní fronty a jeho kolegové z Lidových milicí z února 1948 získali rovněž významné funkce: Josef Pavel se stal ministrem vnitra a Josef Smrkovský předsedou Národního shromáždění.

František Kriegel byl přední osobností tzv. Pražského jara. Po okupaci Československa státy Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 byl s dalšími představiteli státu zatčen a unesen do Moskvy, kde jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat Moskevský protokol. Nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv nechtěl po jednání dovolit návrat Kriegla do ČSSR s odůvodněním, že se narodil na Ukrajině, tak „je vlastně Sovětů“. Až na zásah tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody se Kriegel nakonec vrátil s celou delegací domů. Na podzim 1968 (18. října 1968) patřil mezi čtyři poslance Národního shromáždění, kteří hlasovali proti přijetí smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR. Deset dalších poslanců se hlasování zdrželo.

František Kriegel byl postupně odvolán ze všech funkcí a dne 30. května 1969 vyloučen ze strany, jejímž členem byl od roku 1931. Po vzniku Charty 77 se stal jejím signatářem. Zemřel v roce 1979, na jeho počest byla Nadací Charty 77 zřízena Cena Františka Kriegla, která je od roku 1987 udělována „za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii.“

Bydlel ve vinohradské Škrétově ulici v domě, na němž je umístěna jeho pamětní deska.

Narození
10.4.1908
Úmrtí
3.12.1979 (71 let)
Katastrální území
Datum poslední aktualizace: 7.10.2019 17:12
Datum vytvoření: 24.8.2019 19:10