Libri prohibiti (Nové Město)

Knihovnu Libri prohibiti vybudoval její zakladatel Jiří Gruntorád po sametové revoluci na základě knih z jím vydávané samizdatové edice Popelnice (v níž do roku 1989 vyšlo asi sto třicet titulů, mj. prózy B. Hrabala, L. Vaculíka, V. Havla, J. Hutky) a dalších publikací, které v době normalizace získal koupí nebo výměnou. Sbírku tehdy tvořilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor časopisů a dokumentů. J. Gruntorád byl od počátku ředitelem knihovny i předsedou Společnosti Libri prohibity, nevýdělečného občanského sdružení, založeného v dubnu 1991, jehož hlavním cílem je zajištění chodu knihovny a kompletování sbírek. Mezi zakládajícími členy Společnosti byli mj. spisovatelé V. Havel, E. Kantůrková, I. Klíma, H. Ponická, Z. Urbánek, L. Vaculík, J. Vladislav i další význačné osobnosti kulturního a společenského života jako R. Palouš, V. Prečan, O. Mádr, I. M. Havel nebo P. Tigrid. Dnes má Společnost 116 členů. Po překonání mnoha právnických, finančních, prostorových i jiných problémů a za finanční pomoci Čs. nadace Charty 77 byla knihovna pro veřejnost otevřena 22. října 1990 v Podskalské ulici č. 1290/19 (v budově bývalého Národního výboru pro Prahu-západ), odkud však byla už v únoru 1992 vypuzena komunisty působícími ve stejné budově a přestěhovala se do lépe vyhovujících prostor na Senovážném náměstí č. 2. V průběhu roku 2008 zde byly pro knihovnu adaptovány nové prostory (o dvě patra výš), kam se v létě roku 2009 celá knihovna přestěhovala a v září 2009 byly nové prostory, odpovídající svou velikostí stále se rozrůstajícím fondům, otevřeny pro veřejnost.

Rozsáhlá sbírka knihovny podle Výroční zprávy z roku 2022 čítá přes 46 600 knihovních jednotek a přes 3 740 titulů periodik. Sbírky jsou systematicky rozšiřovány nákupy, výměnou, trvalými zápůjčkami a dary příznivců z domova i ze zahraničí. Knihovní fond zahrnuje mj. české samizdatové monografie a časopisy, české exilové monografie a časopisy, monografie a časopisy 1. a 2. odboje, cizí samizdatové monografie a časopisy, cizí exilové monografie a časopisy, krajanské monografie a časopisy, česká a slovenská domácí periodika od 60. let do současnosti a v neposlední řadě audiovizuální oddělení, jež  vzniklo v roce 1993 a v současné době vlastní obrovské množství nahrávek nekonformní hudby a mluveného slova (na více než 3150 kazetách, na 1400 CD, na 220 gramofonových deskách, na 550 magnetofonových páscích), zvukové záznamy podzemních přednášek a seminářů na 1250 kazetách a CD i videodokumenty a amatérskou filmovou produkci na více než 800 videokazetách a 1300 DVD.

Knihovna své fondy zpřístupňuje badatelům i široké veřejnosti a ve svých prostorách dále pořádá různé akce. V nových prostorách knihovny bylo v letech 2009–2022 uspořádáno 90 akcí, především literárních večerů, přednášek, seminářů a výstav, soustředěných na práce exilových a samizdatových výtvarníků a fotografů, několik výstav tematických. V knihovně byla také vydána řada publikací, např. Katalog knih českého exilu 1948–1994 (1995), Informace o Chartě 77: Článková bibliografie 1978–1990 (1998), Exilová periodika: Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945 (2000), Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Politická perzekuce, opozice a nezávislé aktivity v Československu v letech 1978–1989 (tři svazky 2007, 2008, 2009). Dvacáté výročí svého založení si knihovna připomněla vydáním faksimile knížky poezie Přadénko z drátů (2010) s krásnými ilustracemi, tak, jak ji na přelomu let 1949–1950 v jáchymovském lágru Rovnost tajně vytvořili političtí vězni z řad skautů.

Za založení Libri prohibiti převzal Jiří Gruntorád roku 2002 ocenění Magnesia Litera za přínos české literatuře, téhož roku mu k 28. říjnu  prezident republiky Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně. V roce 2013 byla kolekce samizdatových periodik Libri prohibiti zařazena do programu UNESCO Paměť světa.