kino Na Slovanech (Nové Město)

Divadlo Illusion (1908), Bio Imperial-Koerber (1913), Bio Emauzy (1942)

Kino Na Slovanech mělo několik názvů - úplně původní název byl Divadlo Illusion, 
v roce 1908 jej založil kinematografista František Tichý se svým švagrem a pozdějším kameramanem Aloisem Jalovcem jako První český a křesťanský kinematografický podnik.
V roce 1945 bylo zničeno během tragického únorového bombardování Spojenci.

Sdílet

Dne 5. listopadu 1908 si typograf a kočovný kinematografista František Tichý (1872-1947) spolu se svým švagrem a pozdějším kameramanem Aloisem Jalovcem (1867-1932) otevřeli První český a křesťanský kinematografický podnik - Divadlo Illusion. Tento biograf se nacházel v bývalém tanečním a ochotnickém sále v pivovaru Na Slovanech č. p. 1396/II a Vyšehradské 47 (hostinec U Šáryho, též Michala Scharyho). Jako uvaděč a promítač zde působil pozdější slavný kameraman Josef Brabec. Z tohoto hostince Na Slovanech se však Bio Illusion přestěhovalo již 14. března 1909 na Václavské náměstí č. 22 (od ledna 1914 č. 18) a zanedlouho se První český a křesťanský kinematografický závod Illusion stal i jednou z prvních českých společností vyrábějící vlastní filmy.

V roce 1913 byla Na Slovanech podle plánů stavitele Alfonse Wertmüllera upravena k promítání zahradní veranda, která ležela při ohradní zdi Vyšehradské ulice a sousedila s domem č. p. 1446/53. Jednalo se o lehkou dřevěnou stavbu, povolenou pouze jako provizorium na 6 let pro cca 200 diváků. Jednalo se o sál velikosti 6 x 24 metrů s 27 řadami po 9 místech. U 12. a 13. řady se nacházela kamna a na konci sálu 4 lóže. V tomto sále vzniklo koncem srpna 1913 Bio Imperial, někdy též označované jako Biograf Koerber, podle majitele Zdeňka Koerbera (někdy též Zdenko Körber), který do té doby kočoval se svým Grand American Biographem. V případě hezkého počasí se promítalo i v upraveném přilehlém zahradním kině s restauračními stoly. Zdeněk Koerber však musel vedení kina po 1. světové válce vzdát, neboť po pádu z koně trpěl zdravotními potížemi. Dřevěné provizorium bylo v roce 1920 zbouráno a přibližně v těchto místech nechal Klub pensistů Národního divadla postavit novou lehkou přízemní stavbu. A tak v březnu 1921 zde již promítalo nové kino „Na Slovanech“. Stavbu provedl stavitel Matěj Blecha z Karlína. Sál byl postaven v prostoru pivovarské zahrady blíže k Vyšehradské třídě a na rozdíl od předchozího sálu byl s ní orientován rovnoběžně. Kino mělo rozměry 31,5 x 15,5 m a 836 sedadel v 38 řadách. Vzadu bylo 16 lóží ve dvou řadách za sebou a nad nimi projekční kabina.  Před první řadou bylo pódium s orchestřištěm. Ročenka Zemského svazu Kinematografů v Čechách z roku 1932 uvádí, že kino bylo nově vybaveno zvukovou aparaturou Klangfilm. Držitelem provozní licence byl Klub pensionovaných sólistů Národního divadla. Vedoucí kina se stala bývalá dramatická pěvkyně a pozdější filmová herečka Růžena Maturová, zástupce - obchodvedoucí byl Emil Focht. Do roku 1922 byl tajemníkem kina herec a režisér Národního divadla Alois Sedláček. Biograf ročně věnoval částku 3 800 korun ve prospěch státní invalidní péče, a to Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence v Čechách, sídlícím v Praze-Karlíně.  Ačkoliv biograf Na Slovanech nepatřil k premiérovým kinům, v roce 1922 se zde konala premiéra Babičky režisérky They Červenkové, a v roce 1925 premiéra filmu Syn hor režiséra Vladimíra Slavínského a kameramana Otty Hellera. V roce 1934 zachvátil kino oheň, který se vzňal od kamen, shořel strop a střecha, ale kino se podařilo zachránit.

Od roku 1940 byl vedením pověřen zástupce - obchodvedoucí Josef Škvára. Roku 1942 se kino přejmenovalo z rozhodnutí okupačních úřadů na Emauzy a adresa byla uváděná jako Vyšehradská třída 51. Kino bylo spolu s Emauzským klášterem a Faustovým domem vybombardováno 14. 2. 1945 při tragickém náletu Spojenců na Prahu, a v roce 1947 demolováno.

Galerie: 
Katastrální území
Datum založení
1908
Datum zániku
1945
Adresa
Na Slovanech 1396/II - Vyšehradská 471
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 19.7328" N, 14° 25' 2.1864" E
Odkazy a literatura:
Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896 – 1945 (Z. Štábla, ČFÚ 1990)
Datum poslední aktualizace: 26.4.2021 17:48
Datum vytvoření: 9.4.2021 15:15