Ota Freudenfeld, Belgická čp. 67/25 (Vinohrady)

Ota  (někdy psáno také Otto) Freudenfeld se narodil 27. července 1891. Byl vychován v židovském sirotčinci, který byl otevřen v roce 1898 v  Belgické ulici na Vinohradech. Po studiích se věnoval ústavní péči v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Později ve zdejším sirotčinci také učil a nakonec se stal i jeho ředitelem. Vedl děti k umění a ke zpěvu, sám byl basista a měl krásný hlas. Při oslavě jeho padesátých narozenin se objevila myšlenka dětské opery Brundibár od Hanse Krásy, kterou v sirotčinci a na Hagiboru posléze nastudovali a dvakrát hráli. Klavírní výtah opery pak jeho syn Rudolf Freudenfeld převezl v červenci 1943 do terezínského ghetta. I tady děti později světoznámou operu s  Rafaelem Schachterem nastudovaly a hrály. V sirotčinci žil také nějakou dobu mladý básník Hanuš Hachenburg.

Za protektorátu byl Ota Freudenfeld registrován na adrese tohoto sirotčince, Belgická 25 v tehdejší Praze XII. To je nyní na území městské části Praha 2. Dne 5. července 1943 byl odvezen transportem De, č. 492 do terezínského ghetta. Odtud byl deportován dne 28. září 1944 transportem Ek, č. 2390 do Osvětimi, kde byl hned po příjezdu zavražděn v plynové komoře.

V roce 1997 byly v Belgické 25 otevřeny Lauderovy školy, jediné židovské vzdělávací zařízení v České republice. Je to mateřská škola, základní a osmileté gymnázium.

Kameny zmizelých, v originále Stolpersteine (v překladu „kameny, o které je třeba ´pohledem´ klopýtnout“) jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, nesoucí krátký text se vzpomínkou na oběti holokaustu a nacistického režimu.