Otakar Štáfl (Vinohrady)

Otakar Štáfl nedokončil studia na havlíčkobrodském gymnáziu a vydal se do Prahy za splněním svého snu, kterým bylo kreslení a malování. Zde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už od počátku své umělecké kariéry se zabýval hlavně krajinářskými motivy. Záhy si získal vážnost a jméno v uměleckém světě. Jeho první ženou byla Václava Brychtová, dcera ředitele nakladatelství Politika, kde Štáfl získal zaměstnání jako grafik. Ilustroval zde desítky knih. V roce 1917 se však rozvedl. Opět se oženil až po deseti letech, v roce 1927. Vzal si spisovatelku dívčích románků Vlastu Koškovou, která byla později mnohem známější jako horolezkyně Vlasta Štáflová. Oba manželé si od roku 1929 pronajali horskou chatu u Popradského plesa, kde Štáfl maloval, zatímco Vlasta psala nebo lezla po skalách. Oba iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, jež je místem, kde jsou na památku obětem Vysokých Tater umístněné pamětní tabulky se jmény lidí, kteří zahynuli ve Vysokých Tatrách a v dalších světových horách. Na tomto hřbitově není nikdo pochovaný. Od roku 1947 zde manželé Štáflovi mají pamětní desku. Štáfl proslul jako malíř Tater, ale věnoval se i krajině rodné Vysočiny.

Po odtržení Slovenského státu od Československa byli Štáflovi spolu s dalšími Čechy ze Slovenska vyhnáni a vrátili se do Mánesovy ulice 1624/20 na Královských Vinohradech, kde měl Otakar Štáfl i ateliér. Během náletu spojeneckých letadel na Prahu o popeleční středě 14. února 1945 byl jejich dům zasažen leteckou pumou a oba manželé zahynuli. Vlasta Štáflová byla pohřbena na Olšanských hřbitovech v Praze, Otakar Štáfl v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Na domě v Mánesově ulici, kde oba manželé zahynuli, je umístěna vedle vchodu pamětní deska s jejich jmény.